Povrch Marsu. Pixabay License

Mars měl nejspíš smůlu už kvůli velikosti

To, že Mars je dnes suchý, není podle nové studie výsledkem jedinečných událostí („mohlo to dopadnout jinak“), ale prostě velikosti naší sousední planety. Takový je alespoň závěr vědců z Washington University v St. Louis.
Nijak se tím nezpochybňují četné důkazy, že na povrchu rudé planety kdysi tekly řeky a existovala i jezera/moře. Za ztrátu husté atmosféry ovšem podle nové studie nemohlo např. chybějící magnetické pole (a v důsledku toho dopad nabitých částic z kosmu), ale už to, že Mars má slabou gravitaci na to, aby si dokázal stabilně udržet lehké prvky. „Pravděpodobně existuje limit velikosti kamenných planet, mají-li si zachovat dostatek vody umožňující obyvatelnost a deskovou tektoniku, přičemž tento limit přesahuje hmotnost Marsu,“ uvádí hlavní autor studie Kun Wang z Washington University v St. Louis. Základní mechanismus je dobře známý, po rozkladu molekuly vody na prvky slabá gravitace neudrží vodík a ten uniká atd. Ze studie pak dle jejích autorů vyplývá i to, jak bychom měli z hlediska obyvatelnosti posuzovat exoplanety. U planet, které se nacházejí v obyvatelných zónách, by se při úvahách o tom, zda mohou podporovat život, měl pravděpodobně klást větší důraz na velikost planety.
Závěry jsou založeny na měření stabilních izotopů draslíku, z nich vědci odhadli přítomnosti, rozložení a množství těkavých prvků na různých planetárních tělesech. V předchozím výzkumu byla stejná metoda již použita ke studiu vzniku Měsíce. Jedná se o jiný postup, než je rovněž využívané měření poměru draslíku a thoria.
Vědci nyní měřili složení izotopů draslíku u 20 dříve potvrzených marsovských meteoritů, které byly vybrány tak, aby reprezentovaly složení křemičitanových hornin na rudé planetě. Závěr zní, že Mars během svého vzniku ztratil více lehčích izotopů draslíku (a tedy i dalších těkavých látek) než Země, ale k ještě mnohem větším ztrátám došlo na Měsíci a planetce 4-Vesta, které jsou ještě menší (a pochopitelně také ještě sušší). Zkoumané meteority mají pokrývat i prakticky celou historii Marsu, protože jsou různého stáří, od stovek milionů až po 4 miliardy let.

Potassium isotope composition of Mars reveals a mechanism of planetary volatile retention, Proceedings of the National Academy of Sciences (2021). DOI: 10.1073/pnas.2101155118
Zdroj: Washington University in St. Louis / Phys.org

Nejtvrdší sklo je z uhlíku, připravili ho z buckyballu

Vědcům se podařilo syntetizovat novou ultratvrdou formu uhlíkového skla připomínající diamant. Materiál má značný potenciál …

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close