Sciencemag.cz
Doporučujeme
Kdysi mi někdo říkal (netuším, nakolik jde o kanonický názor), že existují tři nejzásadnější knihy 20. století (nejspíš míněno ve smyslu beletrie, a to té „nežánrové“, čili žádná Christie ani Tolkien): Hledání ztraceného času, Muž bez vlastností a Odysseus. A přitom vůbec nejsou ke čtení (to subjektivně potvrzuji; přitom mám jinak experimentální literaturu rád, lidi kolem hnutí OuLiPo apod. Ale toto opravdu nešlo.). Plačky nad Finneganem od Joyceho mají být ještě strašnější než Odysseus. Natolik, že se to snad ani nikdo nepokusil do češtiny překládat jako celek.
Nyní tedy trochu matematiky (a snad i vtipu) nad tím. Statistická analýza klasické literatury ukázala, že způsob, jak interpunkce člení text, se řídí určitými univerzálními matematickými vztahy. Plačky nad Finneganem toto ovšem nabourávají. Interpunkční znaménka zde nejsou zrovna častá. Respektive: v normálních textech prostě čím delší text bez interpunkce, tím vyšší pravděpodobnost, že se tečka nebo čárka objeví (Weibullovo rozdělení; i to už je vědecky popsáno). Nikoliv však v Plačkách.
„Zdá se, že Plačky nad Finneganem mají jedinečnou vlastnost: pravděpodobnost přerušení sekvence slov interpunkčním znaménkem klesá s délkou sekvence,“ uvádí spoluautor studie Stanisław Drożdż. Přitom jiná díla experimentální literatury se ovšem prý takto podivně nechovají. Dokonce třeba ani díla napsaná jednou větou bez interpunkce (PH: i když co se tam pak zase dá měřit? V tomto ohledu mám v oblibě Thomase Bernharda, mimochodem.).
Jen pro pobavení, co ovšem dále následuje v průvodní tiskové zprávě: „Díky tomu je vyprávění pružnější a vytváří dokonalé, na dlouhé vzdálenosti korelované kaskádovité vzory, které lépe odrážejí fungování přírody.“
Ale samozřejmě, když si třeba vezmeme současné nadšení z velkých jazykových modelů umělé inteligence, tak ono to celé má (může mít) kupodivu vztah i k věcem praktickým, alespoň potenciálně, prostě texty (některé texty?) mají i „dlouhodobou“ strukturu atp. Jakkoliv tedy zdroj níže, kde byla studie publikována (název média: Chaos: An Interdisciplinary Journal of Nonlinear Science), ve mně kdovíjakou důvěru nebudí…
Statistics of punctuation in experimental literature – the remarkable case of ‚Finnegans Wake‘ by James Joyce, Chaos: An Interdisciplinary Journal of Nonlinear Science (2024). DOI: 10.1063/5.0203530
Zdroj: American Institute of Physics / Phys.org
