Kušánská říše existovala v 1.-4. století n. l. ve Střední Asii a severozápadní Indii. Kušáni (Jüe-č) byli původně indoevropským národem sídlícím až v dnešní západní Číně, mohli souviset s Tochary i Saky. Každopádně především pod tlakem Hunů (Siungnuů) se přesunuli na západ, vytlačili Parthy a dorazili řecko-baktrijské království. Existence říše …
více »Latinku a čínské znaky mozek zpracovává odlišně
Vědci pomocí zobrazovacích metod zkoumali, jak se liší reakce mozku při čtení latinky a čínských znaků. Tento typ výzkumu je poměrně nový, častěji se takové srovnání provádí pro mluvenou řeč. Viz také: Podle mozku dokázali poznat, kterou řečí člověk mluví Pomocí 7T fMRI s vysokým rozlišením autoři studie došli k …
více »Merojština a merojské písmo
Z období nejstaršího núbijského království s centrem v Kermě se nedochovaly žádné původní písemné doklady, které by umožňovaly zjistit, jak se zde tehdy mluvilo, ale velmi pravděpodobně to byla nějaká varianta merojského/staronúbijského jazyka. I když tehdejší Núbijci neměli své vlastní písmo, na královském dvoře v Kermě byli písaři (možná Egypťané), …
více »Objevili zřejmě nejstarší runový nápis
Futhark, runové abecední písmo severní části Evropy, je pravděpodobně odvozeno od latinky. Z čehož lze zase vyvodit, že by mělo vzniknout až v souvislosti s rozšiřováním římské říše na sever, ne dříve než v 1. stol. př. n. l. Ani to ale není zcela jisté, inspirací mohly být i řecké …
více »Jazyk plný „vyjmenovaných slov“
Angličtina měla v dávných dobách, řekněme tak v 10. století, pravopis dokonce fonologičtější než my. Anglický výraz pro vlka se ovšem dodnes píše „wolf“, tedy nejen s vyslovovaným, ale i s psaným „f“ na konci, byť množné číslo zní a píše se s „v“ – „wolves“. V češtině na rozdíl od angličtiny, …
více »Vývoj klínopisu, podivný zvrat
Když se v osmnáctém století před naším letopočtem akkadština stala obecně přijatým jazykem všech druhů písemné komunikace, byla psána téměř výlučně slabičnými znaky. Dnešní studenti začínají četbou Chammurapiho zákoníku, protože se jeho převážně slabičný záznam snadno čte. Písař parthského období z posledních dnů existence babylonské kultury stále věděl, že písmo …
více »Objeven nejstarší baskický nápis
Při vykopávkách starověkého sídliště Castillo De Irulegiko Gaztelua nedaleko Pamplony byla loni objevena bronzová ruka sloužící zřejmě jako ochranný symbol – zavěšena nad dveřmi měla bránit dům. Archeologové z organizace Aranzadi zjistili, že magie nezafungovala, osada byla vypálena a poté zůstala opuštěna; předmět byl pohřben v troskách domu z hliněných …
více »Objevili nejstarší větu v abecedním písmu, zaklínání proti vším
Nejstarší dosud známý abecední nápis je datován do doby asi 1700 př. n. l. Z příslušné abecedy vychází písmo fénické a následně všechna další písma používaná v Evropě a na Blízkém východě (alfabeta, latinka, písmo hebrejské i arabské). Až dosud byly z Kanaánu, respektive Izraele z těchto nejstarších dob známy …
více »K čemu měla v hlaholici sloužit 3 měkká i?
Věrozvěsta Cyrila a Jana Husa spojuje zásluha o evropská písma. Věrozvěst Cyril a Jan Hus, které si připomínáme 5. a 6. června, mohou mít víc společného, než se na první pohled zdá. Oba se totiž do dějin zapsali jako tvůrci evropského písma. Cyril vytvořil pro Velkou Moravu nové písmo hlaholici. …
více »Nejstarší písemná zmínka o polární záři má být ze starověké Číny
Kultury existující v oblastech, kde bývá polární záře běžně k vidění, nepatřily zrovna k průkopníkům písma. Kdy tedy někdo poprvé napsal o polární záři? Takovou zmínkou má být pozorování jednoho nebeského jevu zmíněné ve starověkém čínském textu; další záznam dosud považovaný za nejstarší je mladší o přibližně tři století. Uvádějí …
více »