Sciencemag.cz
Doporučujeme
Stonehenge je megalitem nejznámějším, ale zdaleka ne jediným. Kde má tato kultura původ? Až dosud se nejčastěji předpokládalo, že by to mohlo být na Maltě, snad i v nějaké inspiraci vyspělejším východním Středomořím. Druhá teorie preferovala západoevropský původ, eventuálně různé megality mohly být stavěny na různých místech nezávisle na sobě a jejich styly se až dodatečně vzájemně ovlivňovat (což i dává smysl, něco jsou chrámy, něco hroby, i názvy jednotlivých typů jsou různorodé, menhir, dolmem, kromlech, henge…). Nakonec monumentální stavby se budovaly leckde, akorát třeba pyramidám nebo středoevropským rondelům zrovna megality neříkáme.
Megalitům v jihozápadní, západní i severozápadní Evropě se zdá být nicméně leccos společného, především vazba těchto kultur k moři; někdy se tedy spojuje s námořními migracemi nějakého konkrétního etnika (Iberů), od Malty po Irsko a Dánsko. Zajímavé v této souvislosti je snad i to, že pozdní doba kamenná na Balkáně a ve střední Evropě, ač jsou místní kultury celkem vyspělé (větší sídla, hradiště, známo kolo/vůz) po sobě podobné památky nezanechaly. Rozkvět megalitické kultury se obvykle spojuje s předindoevropským osídlením západní Evropy, její konec (na Britských ostrovech/Stonehenge někdy kolem r. 1800 př. n. l..) pak s příchodem prvních Indoevropanů a začátkem doby bronzové.
Bettina Schulz Paulsson ze švédské University of Gothenburg nyní tvrdí, že kolébkou těchto kultur není Malta ani jiná část Středomoří, ale Bretaň. První megality se tam podle ní začaly budovat kolem roku 5000 př. n. l., tedy ještě v neolitu, jinde mají být minimálně o cca 1 000 let mladší. Autorka během svého desetiletého výzkumu sestavila databázi více než 2 000 evropských megalitů, a to včetně odpovídajícího radiokarbonového datování (poznámka: tedy přidružených památek, ne přímo samotných staveb). Jednotlivé modely (různá místa původu, nezávislý původ…) byly porovnávány pomocí baysovské statistiky. Podle studie publikované v Proceedings of the National Academy of Sciences se „megalitická kultura“ šířila z Bretaně ve třech hlavních vlnách, všechny probíhaly po moři. Neznamená to nutně s tím spojenou migraci většího počtu obyvatelstva, ale rozhodně to ukazuje na pokročilé znalosti stavby lodí, námořní navigace a možná i trvalou existenci námořního obchodu.
B. Schulz Paulsson. Radiocarbon dates and Bayesian modeling support maritime diffusion model for megaliths in Europe, Proceedings of the National Academy of Sciences (2019). DOI: 10.1073/pnas.1813268116
Zdroj: Phys.org a další
