Pixabay Lisense

Membránová údolí buňky zdrojem nového objevu

Membrány obklopující buňky a jejich vnitřní organely mají tvary plné záhybů a vyboulenin, které jsou důležité pro jejich správnou funkcí a interakci s okolím. Tyto tvary se neustále mění podle potřeby pro různé úkoly, například transport materiálu dovnitř a ven. Na membráně se tak vytvářejí neustále nová pohoří a údolí, jejichž vznik je ale přísně regulován a sledován. Vědci z brněnského CEITEC Masarykovy univerzity nyní přišli na to, že specifický typ malých bílkovin je schopen rozpoznávat membránová údolí, která jsou spojena s „negativním“ (tj. vnořeným) zakřivením membrány. Dosud se vědělo pouze o jiných malých bílkovinách, které jsou citlivé na „pozitivní“ (tj. vypouklé) zakřivení membrány. Tento objev tak otevírá dveře pro aplikovaný výzkum, který těží z detailního poznání buněčných procesů.

Pro sledování zakřivení membrán si buňky vyvinuly specializované bílkoviny, tedy proteiny a peptidy. Patří mezi ně i tzv. amfifilní šroubovice (tj. peptidy, které mají hydrofilní i hydrofobní část), které jsou schopny rozpoznat pozitivní zakřivení membrány a hromadí se právě v těchto oblastech. Toto chování amfifilních šroubovic bylo přičítáno jejich schopnosti vycítit změnu uspořádání lipidů pouze v pozitivně zahnutých částech membrány. Vědci však nyní díky počítačovým simulacím dokázali, že peptidy s vhodným složením mohou být citlivé i na negativní zakřivení membrány. Vysvětlení rozpoznávání membránového zakřivení je tak mnohem složitější a souvisí i s hloubkou zanoření peptidů do lipidové membrány.

„Testovali jsme peptidy s různým složením způsobující různou hloubku zanoření do membrány. Ukázali jsme, že tyto peptidy mění svou citlivost z pozitivního na negativní zakřivení membrány,“ vysvětluje biofyzik Robert Vácha. „Poznání, že amfifilní peptidy mohou rozpoznat nejen pozitivní, ale i negativní zakřivení membrány a co tyto preference způsobuje, nám dává nový pohled na buněčné proteiny a jejich možné modifikace,“ dodává spoluautor výzkumu Peter Pajtinka.

To, jak tyto proteiny detekují specifické tvary a zakřivení buněčných membrán, může hrát významnou roli při buněčných procesech jako je například tvorba váčků potřebných ke skladování a transportu látek dovnitř a v rámci buňky, dělení buněk nebo při komunikaci mezi buňkami.

I přes svůj miniaturní rozměr jsou buňky stále velkým zdrojem objevů, které posouvají hranice našich znalostí a možností aplikovaného výzkumu. Vědci z CEITEC Masarykovy univerzity svým výzkumem k tomuto trendu dlouhodobě přispívají.

tisková zpráva CEITEC

Sobotní úplněk bude úhlově menší

Zatímco obvykle se ve velkém mluví o úplňku, je-li na své protáhlé dráze v té …

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close