Archiv článků: ceitec

Střídavé zatahování pilů je pro pohyb bakterií zásadní, čehož fág JBD30 chytře využívá. Bakteriofágy jsou viry, které se množí v bakteriálních buňkách. Když se z bakterie uvolní fágové potomstvo, bakteriální buňka praskne a zahyne. Díky tomuto účinku se fágy začínají těšit větší pozornosti jako potenciální léčiva na patogenní bakterie rezistentní …

Membrány obklopující buňky a jejich vnitřní organely mají tvary plné záhybů a vyboulenin, které jsou důležité pro jejich správnou funkcí a interakci s okolím. Tyto tvary se neustále mění podle potřeby pro různé úkoly, například transport materiálu dovnitř a ven. Na membráně se tak vytvářejí neustále nová pohoří a údolí, …

Vědci nalezli rostliny s více kopiemi genu telomerázové RNA (paralogy TR) schopné vytvářet různé telomery. Tým vědců z výzkumného ústavu CEITEC Masarykovy univerzity a Biofyzikálního ústavu Akademie věd ČR (AV ČR) pod vedením Jiřího Fajkuse, Petra Fajkuse a Vratislava Pešky učinil fascinující objev týkající se rostlinné DNA a evoluce rostlinných …

Prozkoumat nové materiály k výrobě čipů i umožnit jejich analýzu přímo ve výrobním prostředí – takovými úkoly se zabývají dva vědecké týmy z #brnoregion – z firmy Thermo Fisher Scientific a z Vysokého učení technického v Brně. Klíčovou roli v jejich snažení hrají elektronové mikroskopy. Díky nim se v rámci …

Existují i virové kapsidy bez mezer, které  přesto umožňují uvolnění genetické informace. Tým vědců pod vedením Roberta Váchy z institutu CEITEC Masarykovy univerzity (MU) si připisuje  na své konto další důležitý objev. Vědci zkombinovali své know-how v oboru virologie  a počítačových simulací a podařilo se jim popsat, jak probíhá uvolňování …

Imunoterapie proti rakovině, která využívá vlastní geneticky upravené T-lymfocyty pacientů (takzvané CAR-T buňky) představuje nový a slibný způsob léčby. Veronika Mančíková, Michal Šmída a jejich kolegové z výzkumné skupiny Funkční genomika z brněnského institutu CEITEC Masarykovy univerzity (MU), ve spolupráci s Interní hematologickou a onkologickou klinikou FN Brno, objevili nový …

„Viry, tvorové na hranici živých a neživých organismů, oplývají ďábelskou genialitou, která mě nikdy nepřestane udivovat,“ říká Dominik Hrebík, první autor nedávno publikované studie, která odhaluje překvapivé chování rhinovirů. Dominik Hrebík, doktorand z výzkumné skupiny Pavla Plevky, studuje trojrozměrné struktury virů pomocí kryo-elektronové mikroskopie. Tato technologie mu pomohla popsat, jak …

Studie shrnuje poznatky o relativistických vlivech těžkých atomů na „vysílací“ frekvence sousedních lehkých atomů, Tým vědců vedený profesorem Radkem Markem z vědecko-výzkumného centra CEITEC Masarykovy univerzity shrnul současné poznatky o relativistických vlivech těžkých atomů na rezonanční frekvence sousedních lehkých atomů v magnetické rezonanci. Nejčerstvější novinky z oboru a komplexní přehled …

Transkraniální magnetická stimulace indukuje v mozku proudy, které zvyšují aktivitu neuronů pod cívkou. V nové neurologické studii brněnské neurovědkyně profesorky Ireny Rektorové a jejích kolegů Ľubomíry Novákové a Martina Gajdoše z vědecko-výzkumného centra CEITEC Masarykova univerzita (MU) vědci zjistili, že kognitivní rychlost lze zvýšit manipulací aktivity hlavní kognitivní sítě pomocí …

ADARy jsou enzymy odpovědné za vazbu na dvouřetězcovou RNA (dsRNA) a přeměnu adenosinu na inosin. Dva mezinárodní výzkumné týmy zahrnující Anzera Khana z institutu CEITEC Masarykovy univerzity a Patricii Dengovou z katedry genetiky Stanfordské univerzity nedávno prokázaly, že modelový organizmus Drosophila (octomilka obecná) postrádající jediný enzym ADAR pro úpravu RNA …