Sciencemag.cz
Doporučujeme
Podle převládající teorie vznikl Měsíc po obří srážce. Nová konkurenční hypotéza praví: srážek/impaktů bylo víc a pozemský Měsíc se zformoval až z více menších vyvržených těles.
Ke všem těmto událostem by došlo v časech dávných, když vznikala Země a vlastně teprve i samotná Sluneční soustava, tedy asi před 4,5 miliardami let; „standardně“ se Měsíc považuje za asi o 100 milionů let mladší než Země. V čem se pak teorie více impaktů liší od představy impaktu jediného, jak se odlišit? Raluca Rufu z Weizmann Institute of Science (Rehovot) a spol. v článku publikovaném v Nature Geoscience tvrdí zhruba následující. Pokud by do Země vrazila planetka velikost Marsu (převládající scénář), ve vyštíplém Měsíci by představovala asi pětinu původní hmoty. Jenomže Měsíc se co do složení od Země liší jen minimálně.
Nová teorie proto sází spíše na více srážek s menšími tělesy (typu planetezimál). Simulace mají ukazovat, že v takovém případě by větší podíl hmoty pocházel ze Země, jejíž „chemický otisk“ by se pak s Měsícem shodoval mnohem přesněji – což je tak prý i ve skutečnosti. A kolik měsíčků vlastně utvořilo Měsíc? Provedené simulace počítají s tím, že se takto spojilo cca 20 menších těles.
Srážky Země se vším možným byly až do období před 4 miliardami let asi běžné, však někdy hovoříme o éře „velkého bombardování“.
Otázka je, zda lze obě teorie nějak jednoduše testovat/porovnávat proti sobě i jinak než porovnáváním složení Země a Měsíce (poznámka: asi každého napadne – záleží nejen na podílu pozemské hmoty, ale i na tom, jak podobné Zemi bylo to, co se s ní srazilo). Vznikl-li Měsíc třeba spojením 20 menších těles, nějaký měsíc by měly mít všechny Zemi podobné planety Sluneční soustavy (nějaké obdobné impakty jsou pak velmi pravděpodobné i zde). Naopak v případě jediné unikátní události na vznik měsíců nelze spoléhat.
Jenže co odvodit ze stavu Marsu a Venuše? Spíše jen další paradoxy a nejednoznačnosti. Mars má sice 2 oběžnice, ty ale zřejmě nevznikly srážkou – Phobos a Deimos budou nejspíš zachycenými planetkami z pásu asteroidů. Platí-li nová teorie, neměl by Mars mít ještě nějaký „impaktový“ měsíc? A co týče Venuše, zde by nepřítomnost měsíce mohla vůbec mluvit proti teorii více impaktů na Zemi. Jenže ani to není tak jednoduché. Venuše možná zažila velký náraz, po němž se změnila rotace planety; na rozdíl od většiny ostatních planet se tak dnes otáčí od východu na západ (ovšem opačná rotace se vykládá i jinak, třeba hustou atmosférou/slapovými silami). Kdyby Venuše před tímto nárazem měla měsíc, pak by se po otočení rotace tento měsíc začal k planetě naopak přibližovat (pozemský se vzdaluje), po čase by na ní dopadl a zanikl.
Před sebou tedy máme opravdu velké množství neznámých.
Zdroj: Phys.org a další
schodoval? Leda tak na schodech.