Sciencemag.cz
Doporučujeme
První měděné výrobky nebyly praktickými předměty. Makotřasy, archeoastronomie a megalitický yard.
Po obou stranách dálnice D7 před odbočkou na Kladno byly v roce 1974 k vidění nezvyklé terénní práce. Šlo o geofyzikální magnetometrický průzkum jedné z nejvýznamnějších památek pozdní doby kamenné (eneolitu) v Čechách, příkopovitého ohrazení v Makotřasech u Kladna. Historie jeho objevu se ovšem začala odvíjet mnohem dříve, již při výstavbě zmíněné komunikace v roce 1961. Shodou šťastných náhod tam tehdy bylo zachyceno pravoúhlé nároží příkopu a u něj množství dalších zahloubených objektů a zajímavých nálezů, včetně unikátního zlomku odlévacího kelímku – tyglíku, podle následných analýz s prokazatelnými stopami mědi obohacené arzenem.
Z nálezů bylo hned jasné, že jde o pozůstatky z tzv. siřemské fáze kultury nálevkovitých pohárů (kolem 3500 př. Kr.), hlavním cílem dalšího výzkumu pod vedením Emilie Pleslové-Štikové se tak stalo vysledování celého průběhu zvláštního příkopu. K překvapení odborníků se ukázalo, že ohrazený prostor má tvar čtverce o straně 300 m, což je pro dané období zcela ojedinělé. Jeho velikost a poloha v krajině s jen mírně zvlněným terénem víceméně vylučují, že by vznikl z obranných důvodů; od počátku se proto zvažovalo, že mohl sloužit jako kultovní, shromažďovací či správní místo apod. Pokusy vysvětlit tvar areálu astronomickými aspekty se sice ukázaly jako nepříliš přesvědčivé, jistý symbolický význam však může mít jeho podobnost se čtvercovými eneolitickými poli, právě tak jako přepočet délky jeho strany na tzv. megalitické yardy, který se těsně blíží počtu dnů v roce. Nutno ovšem zdůraznit, že megalitický yard, čili 0,83 metru, není žádná pravá míra v našem slova smyslu, ale jen novodobý konstrukt odvozený z měření různých megalitických staveb, který velmi pravděpodobně odpovídá běžné délce lidského kroku – ostatně archeologové jej k měření vzdáleností v nouzi používají dodnes.
Funkce areálu ve sféře kultu a rituálu je velmi pravděpodobná, odpovídají jí i naše představy o podobě a souvislostech tehdejších metalurgických úkonů. Nejstarší kovolitectví jistě nemělo dnešní povahu utilitární činnosti, ale bylo spojeno zejména s tajemstvím přeměny jednoho materiálu (rudy) v druhý (kov, v našem případě měď), se změnou jednoho skupenství v druhé a návratem do skupenství původního, ovšem již se změněným tvarem, barvou a dalšími vlastnostmi. První měděné výrobky nebyly praktickými předměty – jako hlavní technologický materiál pro výrobu nástrojů a zbraní v té době ještě zcela dominoval kámen. Význam metalurgie zřejmě souvisel s jiným účelem – výrobou artefaktů s magickými vlastnostmi, schopných zároveň zviditelnit společenskou roli a status svých majitelů.
Tento text je úryvkem z knihy
Martin Kuna, Marcela Starcová, Jana Maříková-Kubková a kol.: Sto let v archeologii
Objevy, nálezy a expedice Archeologického ústavu v Praze 1919–2019
Academia 2019
O knize na stránkách vydavatele
