První (takto identifikovaný) mezihvězdný objekt prolétající sluneční soustavou, Oumuamua, měl nejblíže k asteroidu, naopak aktuálně sledované těleso 2I/Borisov (C/2019 Q4) se podobá spíše kometám známým ze Sluneční soustavy. Nejvíce údajně připomíná komety s dlouhou oběžnou dobou (přes 200 let). Což by podle vědců mohlo znamenat i to, že při maximálním přiblížení ke Slunci v příštím týdnu se kometa Borisov rozpadne.
Zajímavé je, že když nyní vědci zpětně procházeli starší data, dokázali kometu objevit už datech z loňského prosince. Amatérský astronom Gennadij Borisov z Krymu si ji všiml na konci letošního srpna, Nové zjištění umožní lépe studovat předchozí trajektorii komety Borisov a mohlo by pomoci i s určením, odkud přesně k nám přilétla.
Novou studii na toto téma publikoval tým, v jehož čele stál Quanzhi Ye, astronom z University of Maryland. Práce je zatím k dispozici na preprintovém serveru ArXiv. V prosinci loňského roku se kometa nacházela ve vzdálenosti 8 AU (průměrná vzdálenost Země od Slunce, 150 milionů kilometrů), při svém objevu na konci srpna od nás byla vzdálena 3 AU. Důležité je, že naopak v datech z listopadu 2018 se kometu – tehdy bychom ji mohli očekávat ve vzdálenosti asi 8,5 AU – přes veškerou snahu nalézt nepodařilo. Dokážeme tedy zřejmě říct, kdy a především kde začala být aktivní, protože právě uvolňování plynů zvyšuje jasnost objektu a umožňuje jeho detekci. Z polohy komety se dále odvozuje, že tehdy začal sublimovat hlavně oxid uhličitý a uhelnatý, voda ještě zůstávala zmrzlá. Kromě těchto látek a vody byly ve spektrech komety dále identifikovány kyanidové a hydroxidové radikály, dvouatomové molekuly uhlíku a atomární kyslík.
Jak již bylo řečeno, kometa se může účinkem slunečního tepla rozpadnout, i když by se ke Slunci neměla přiblížit ani na vzdálenost Země (1 AU). Nejblíže ke Slunci se bude Borisov nacházet 8. prosince, nejblíže k Zemi pak 28. 12. 2019.
Pre-discovery Activity of New Interstellar Comet 2I/Borisov Beyond 5 AU
arxiv.org/abs/1911.05902
Zdroj: Astronomy.com a další