Zdroj: Pixabay, Pixabay License. Volné pro komerční užití

Mikrogliové buňky: spojenec v boji s Alzheimerovou chorobou, nebo naopak?

Mikrogliové buňky mají podle dosavadních poznatků ke vzniku a vývoji Alzheimerovy nemoci nejasný vztah. Na jednu stranu se zdá, že nedostatek mikroglií přispívá k hromadění amyloidních plaků, které jsou charakteristickým znakem Alzheimerovy choroby. Nadbytek mikroglií se naopak podílí na ničení neuronů a mozkových synapsí, které je pro tuto poruchu rovněž typické.
Veškeré mikrogliové buňky vznikají podle stávajících poznatků před narozením. Tvoří se už brzy po početí a rychle migrují do vyvíjejícího se nervového systému. Během vývoje nervové soustavy provádějí prořezávání neuronů, tj. zajišťují správné fungování neuronů tím, že odstraňují ty vadné (s vadnými synapsemi atp.). V dospělém mozku pak také pohlcují a likvidují zbytky odumřelých neuronů – mají tedy i roli podobnou makrofágům a vztah k zánětům a fungování imunity.
Mikroglie jsou v mozku odříznuty od většiny interakcí s ostatními částmi těla hematoencefalickou bariérou, která chrání mozek před patogeny i cizorodými látkami. I z tohoto důvodu je studium mikrogliových buněk obtížné, stávající modely fungování mozku jsou pochopitelně omezené.
V rámci nové studie vyvinuli In-Hyun Park, Bilal Cakir a Yoshiaki Tanaka z centra kmenových buněk na Yale University metodu umožňující zkoumat funkční mikroglie i v lidských kortikálních organoidech – malých trojrozměrných replikách vyvíjejícího se mozku, které jsou vytvořeny z kmenových buněk v raném stadiu vývoje. Vědci nejprve identifikovali gen klíčový pro vznik mikrogliových buněk, a když provedli jeho aktivaci v mozkovém organoidu, vznikly zde rovněž funkční mikroglie.
Ukázalo se, že organoidy bez mikroglií jsou náchylné k hromadění amyloidu, v případě organoidů s funkčními mikrogliemi tomu tak nebylo. Tato zjištění potvrzují, že alespoň co se týče tohoto mechanismu, hrají mikroglie vzhledem k Alzheimerově chorobě ochrannou roli. (Poznámka: i když není jasné, nakolik je amyloid samotnou příčinou a nakolik spíše průvodním jevem.)
Autoři studie uvádějí, že podobné organoidy by se mohly používat ke studiu dalších genů spojených se vznikem a rozvojem Alzheimerovy choroby.

Bilal Cakir et al, Expression of the transcription factor PU.1 induces the generation of microglia-like cells in human cortical organoids, Nature Communications (2022). DOI: 10.1038/s41467-022-28043-y
Zdroj: Yale University / MedicalXpress.com

Zmenšování lidského mozku se nepotvrdilo

O podivném výzkumu, dle kterého se měl lidský mozek začít zmenšovat asi před 3 000 …

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close