Sciencemag.cz
Doporučujeme
Počet potvrzených exoplanet právě překročil hranici 5 000, uvádí NASA. Jedná se o výsledek intenzivního 30letého úsilí.
Kulaté číslo bylo dosaženo 21. března, kdy do archivu exoplanet NASA přibyla nejnovější várka 65 exoplanet. Archiv zaznamenává pouze exoplanety, jejichž objevy byly publikovány v recenzovaných vědeckých pracích a potvrzeny pomocí více detekčních metod nebo analytických technik.
Mezi více než 5 000 dosud nalezenými exoplanetami jsou malé kamenné světy, jako je Země, plynní obři mnohonásobně větší než Jupiter, horké jupitery na blízkých oběžných drahách kolem svých hvězd. Známe i superzemě, tedy kamenné světy větší než ten náš, a minineptuny – menší verze Neptunu (tj. „ledový“ typ planety) z naší soustavy. A našli jsme ještě exotičtější objekty: planety obíhající kolem dvou hvězd nebo kolem zhroucených zbytků mrtvých hvězd. Ostatně i hned první tři planety byly v roce 1992 objeveny ve velmi exotickém prostředí – u neutronové hvězdy (pulsaru). Hlavním autorem tehdejší studie byl Alexander Wolszczan, nyní působící na Penn State University. První exoplaneta u hvězdy podobné Slunci byla objevena v roce 1995 a zase se jednalo na poměry Sluneční soustavy o krajně extrémní objekt (horký jupiter; plynný obr o hmotnosti asi poloviny našeho Jupiteru s oběžnou dráhou kolem své hvězdy v délce pouhých 4 dnů). Samozřejmě – to, jaké exoplanety se detekovaly a detekují přednostně, závisí především na používaných metodách spíše než na jejich relativní četnosti jako takové.
Celkový počet exoplanet v naší galaxii se odhaduje na stovky miliard.
A. Wolszczan uvádí, že se posouváme od pouhého přidávání nových objektů na seznam. Po družici TESS (Transiting Exoplanet Survey Satellite) vypuštěné v roce 2018 došlo i na dalekohled Jamese Webba, který umožní i přímo analyzovat atmosféry exoplanet a z toho odhadovat jejich obyvatelnost. Dále se na rok 2027 plánuje Nancy Grace Roman Space Telescope a na rok 2029 mise ARIEL Evropské kosmické agentury (zde má zařízení CASE od NASA umožnit speciálně analyzovat mraky a mlhy na exoplanetách).
„Podle mého názoru je nevyhnutelné, že někde najdeme nějaký druh života – s největší pravděpodobností jednoduchý,“ odhaduje Wolszczan. „Podobnost mezi chemií života na Zemi a chemií nalezenou v celém vesmíru, stejně jako detekce široce rozšířených organických molekul, naznačuje, že objev samotného života je jen otázkou času.“
Zdroj: Jet Propulsion Laboratory / Phys.org
Jaká je medianova vzdálenost těch planet podobných zemi? Kolik světelných let? Jednotky, desítky, stovky, či tisíce? Bylo by možné poslat tam sondu urychlenou nějakou exotickou metodou, třeba tlacenim laserem nebo nejakym sběrem volných atomů vodíku a jejich fúzí? Zabrzdit by se snad dalo nějak o atmosféru, pokud v cíli existuje. Jistě ne na jeden pass ale nějak určitě ano. Stalo by to za prozkoumání.