Pixabay License. Volné pro komerční užití

Minineptuny by mohly být vlhké

Mezi více než 3 800 dosud katalogizovanými planetárními systémy nacházíme zajímavý vzor. Časté jsou superzemě s hmotností asi 1,4 Zemí a pak minineptuny s hmotností asi 2,5 Zemí. Naopak kolem hmotnosti 1,8 Země existuje „mezera“, tedy příslušných exoplanet známe jen velmi málo.
Nová studie tvrdí, že pomocí modelování vzniku a dalšího vývoje planetárních systémů se pozorovaná pravidelnost ukazuje nikoliv jako náhodná, ale logická/nutná – a tudíž by měla platit i pro nově sesbíraná data. Druhý výsledek studie praví, že v rané fázi vývoje planetárních soustav by mělo běžně docházet k obřím impaktům podobným tomu, který vedl ke vzniku pozemského Měsíce.
„Migrace mladých planet směrem k jejich hostitelským hvězdám způsobuje jejich nahuštění a často vede ke kataklyzmatickým srážkám, které planety připraví o jejich atmosféry bohaté na vodík,“ uvádí spoluautor nové studie André Izidoro z Rice University. „To znamená, že obří impakty, jako byl ten, při kterém vznikl náš Měsíc, jsou pravděpodobně obecným důsledkem vzniku planet.“
Výzkum potvrdil jako dvě základní „kategorie“ planet superzemě a minineptuny. Ty první budou nejčastěji suché a kamenité. Naopak minineptuny mají být podle nové studie ale bohaté na vodu, respektive led. Tento závěr nové studie je v rozporu s tradičním názorem, že jak superzemě, tak minineptuny jsou obvykle suché a kamenné světy. Ze studie např. dále vyplývá, že část planet přibližně dvakrát větších než Země si zachová prvotní vodíkovou atmosféru a zároveň budou bohaté na vodu.
Tyto předpovědi může otestovat vesmírný dalekohled Jamese Webba.

Frekvence výskytu exoplanet v závislosti na jejich hmotnosti v datech z dalekohledu NASA Kepler. Credit: A. Izidoro/Rice University

André Izidoro et al, The Exoplanet Radius Valley from Gas-driven Planet Migration and Breaking of Resonant Chains, The Astrophysical Journal Letters (2022). DOI: 10.3847/2041-8213/ac990d
Zdroj: Rice University / Phys.org

Sb20Au12K: Kuriózní klecová molekula z kovů

Chemikové z tří čínských univerzit a Universidad San Sebastián v Chile poprvé připravili molekulu podobnou …

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close