Sciencemag.cz
Doporučujeme
Mise Cassini, která více než deset let zkoumala Saturn a jeho měsíce, přinesla zásadní poznatky o oceánu skrývajícím se pod ledovou krustou Enceladu. Nová analýza dat ukazuje, že v gejzírech tryskajících z povrchových prasklin se nacházejí i poměrně komplexní organické molekuly – mnohem složitější sloučeniny, než jaké byly na Enceladu dosud detekovány.
Už od roku 2005 je známo, že z trhlin v blízkosti jižního pólu tryskají mohutné fontány vodního ledu. Tyto částice pocházejí z globálního podpovrchového oceánu. Sonda Cassini fontánami opakovaně proletěla a pomocí hmotnostního spektrometru analyzovala jejich složení.
Při jednom z průletů kolem roku 2008 se sonda dostala do proudu čerstvých částic. Jejich analýza odhalila fragmenty alifatických sloučenin, esterů, alkenů, etherů a dalších organických molekul včetně těch obsahujících dusík.
Důležité podle vědců je, že tyto molekuly byly zachyceny přímo z čerstvého materiálu. Na rozdíl od starších sebraných vzorků, vystavených kosmickému záření, nebyly ještě degradovány. Při nárazu do přístroje rychlostí několika km/s se voda rozptýlila a organické látky bylo možné identifikovat.
Tento objev doplňuje obraz Enceladu jako jednoho z nejperspektivnějších míst pro hledání života mimo Zemi. Splňuje totiž tři základní podmínky obyvatelnosti:
1. kapalná voda v globálním oceánu,
2. zdroj energie díky hydrotermální aktivitě na dně oceánu,
3. bohatá organická chemie v podobě komplexních molekul.
Pro vědce je zvláště zajímavé, že detekované molekuly naznačují probíhající chemické reakce mezi vodou a horninami jádra měsíce. Ty by mohly vytvářet prostředí podobné pozemským hydrotermálním pramenům, které jsou na Zemi spojovány se vznikem života.
ESA i NASA proto uvažují o dalších misích, které by Enceladus zkoumaly podrobněji – například o sondách, které by dokázaly zachytit částice gejzírů a analyzovat je ještě citlivějšími přístroji, případně i s návratem vzorků na Zemi.
Khawaja, N., Postberg, F., O’Sullivan, T.R. et al. Detection of organic compounds in freshly ejected ice grains from Enceladus’s ocean. Nat Astron (2025). https://doi.org/10.1038/s41550-025-02655-y
Zdroj: ESA, přeloženo / zkráceno (s pomocí ChatGPT)
