(c) Graphicstock

Mohla by být exoplaneta K2-18 b přece jen obyvatelná?

Vloni na podzim oběhla svět zpráva o objevu vody v atmosféře exoplanety K2-18 b. Tradiční zkratka, že kde je voda, tam je život, se tentokrát urvala totálně z řetězu. Dokonce se psalo, že na povrchu planety bude teplota lehce nad bodem mrazu.

K2-18 b má poloměr 2,6krát větší než Země a hmotnost více než 8krát větší. Podobně velké planety budou mít H/He obálku, což znamená, že budou podobné spíše zmenšené verzi Neptunu.

Pokud je vodíková obálka skutečně významná, udělá to z planety neobyvatelný svět s extrémním tlakem (řádově stonásobky tlaku na Zemi) a extrémně vysokou teplotou.

Nevíme, jaké jsou na povrchu K2-18 b podmínky a brzy se to ani nedozvíme. Ona v médiích propírána teplota okolo nuly je rovnovážná teplota, která vychází jen z údaje o ozáření planety a odhadovaného albeda. Jinými slovy totálně ignoruje parametry zmíněné vodíkové obálky.

Že by přece…?
Nikku Madhusudhan z University of Cambridge a jeho tým provedli simulace možných složení atmosféry i celé planety. Pracovali s atmosférou bohatou na vodu, která by měla podle nich tvořit 0,02 až téměř 15 % atmosféry.

Poté simulovali různá složení jádra a vodíkové obálky. Podle studie je maximální hmotnost vodíkové obálky 6 % hmotnosti planety, i když většina scénářů vyžaduje daleko menší vodíkovou atmosféru.

Existuje řada scénářů od kamenných světů s výraznou vodíkovou atmosférou až po vodní světy s tenkou vodíkovou atmosférou.

Stále platí, že je spíše nepravděpodobné, že by byla K2-18 b obyvatelná, ale existují scénáře, podle kterých by na planetě mohly být podmínky vhodné k životu.

Podle autorů bychom tak neměli podobně velké planety automaticky vyřazovat ze seznamů potenciálně obyvatelných.

autor: Petr Kubala

Převzato z webu  Exoplanety.cz, upraveno

Měření rozpadu beta v zrcadlových jádrech zpřesnilo vlastnosti slabé interakce

Studium slabé jaderné síly je mimořádně obtížné, protože ji „zastiňuje“ silná i elektromagnetická interakce. V …

One comment

  1. Berte to jako vtip… Ale zamyslete se, zda je vodík skleníkový plyn. Samozřejmě, všechny planety, které známe a mají vodíkovou obálku, jsou horké (dokonce i hvězdy a v tom je ten vtip). Jenže co planety, které jsou schopny držet vodík, ale nemají proporce planetáních obrů? Pokud mají vodíkovou obálku, nutně nemusí být drceny brutálním atmosferickým tlakem a pokud vodík je řekněme antiskleníkový, pak by tam ani nemuselo být takové peklo.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close