Sciencemag.cz
Doporučujeme
Krev savců obsahuje molekulu E2D, která už v nejmenších koncentracích dělá s mozkem divy. Někteří živočichové upadají jejím účinkem málem do vražedného šílenství, jiní dostávají strach.
I když jde o molekulu z krve savců, působí podle článku v Scientific Reports i třeba na hmyz (mušky „horse flies“). Různé druhy přitom mívají většinou své vlastní pachové signály (související např. s pářením). Molekula E2D, zodpovědná za to, že pach krve označujeme jako kovový, představuje spíše výjimku. Johan Lundstrom ze švédského Karolinska Institute již dříve zjistil, že E2D izolovaná z prasečí krve rozdráždí divoké psy a tygry úplně stejně jako samotná krev. Nyní nové experimenty ukázaly, že stejné nadšení vzbuzuje u vlků a oněch výše zmíněných mušek. Naopak hlodavci v laboratorních podmínkách reagovali na pach molekuly strachem – a podobně se mimochodem báli věcí zbarvených jako krev.
Vzhledem k tomu, kdy žil poslední společný předek savců (ať už placentálních, nebo všech), existuje příslušná molekula na světě minimálně mnoho desítek milionů let. Za tu dobu byli savci i další živočichové pod evolučním tlakem, aby se pach krve naučili rozpoznávat a reagovat na něj. Jak? To záleží na tom, zda šlo spíše o lovce, nebo o kořist. A co lidé? To bylo třeba zjistit.
Samotný experiment byl poměrně složitě uspořádán. Krev byla překryta jinou neutrální vůní, nikdo nevěděl o tom, že čichá krev ani co je cílem pokusu. I s nevalným čichem lidé podvědomě reagovali na E2D již v koncentracích v řádu jednotek molekul z milionu či miliardy. Lidé vnímali podvědomě pach jako hrozbu – tomu má nasvědčovat zvýšené pocení a zrychlená reakce na vizuální podněty (tedy opět nárůst ostražitosti). Shrnuto, chováme se spíš jako myši než vlci. Možný zdůvodňující „příběh“: Během evoluce člověka v africké savaně znamenal pach krve zvýšenou pravděpodobnost, že na místě se vyskytnou velké kočkovité šelmy. Krve se tedy spíše bojíme. Ta část evoluce, kdy se z lidí stali lovci i velkých zvířat a páni planety, již příslušný mechanismus nestihla změnit.
Zdroj: Phys.org
Poznámky:
Molekula E2D je přesněji řečeno spíš až produktem rozkladu krve (reakce krevních lipidů na vzduchu).
Aniž by to nutně zpochybňovalo samotný závěr, metodika nevypadá přesvědčivě: pocení a zrychlené reakce na podněty může přece odpovídat nejen strachu, i vzrušení lovce, který cítí kořist.
