Sciencemag.cz
Doporučujeme
Pacienti s pokročilým nádorem plic nebo kůže, kteří dostali vakcínu COVID-19 mRNA do 100 dnů od zahájení léčby imunoterapeutickými léky, žili výrazně déle než ti bez vakcíny.
Zjištění vědců z University of Florida a University of Texas MD Anderson Cancer Center má být klíčovým momentem ve více než desetiletém výzkumu testování léčiv na bázi mRNA, která mají probudit/povzbudit imunitní systém proti rakovině.
Na základě předchozí studie University of Florida má nové zjištění také představovat významný krok směrem k dlouho očekávané univerzální vakcíně proti rakovině, která posílí účinky imunoterapie. Závěry analýzy více než 1 000 záznamů pacientů v MD Anderson jsou prozatím předběžné, ale pokud budou potvrzeny v randomizované klinické studii, která se nyní připravuje, mohla by mít tato studie široký klinický dopad. „Mohli bychom navrhnout ještě lepší nespecifickou vakcínu, která by mobilizovala a resetovala imunitní odpověď, a to takovým způsobem, že by v podstatě mohla být univerzální, běžně dostupnou vakcínou pro všechny pacienty s rakovinou,“ uvádí spoluautor studie Elias Sayour.
Průvodní tisková zpráva praví, že k vyvolání silné protinádorové reakce není nutné zaměřit se na konkrétní cílový protein v nádoru, ale stačí jednoduše aktivovat imunitní systém, jako při boji s virem. Dřívější experimenty ukázaly, že spojení „nespecifické“ mRNA vakcíny s běžnými protinádorovými léky (inhibitory imunitních kontrolních bodů) vyvolalo silnou protinádorovou reakci u laboratorních myší. Experimentální vakcína v tomto případě nebyla specifická pro proteiny koronaviru ani žádný jiný virus nebo rakovinu, ale vycházela z podobné technologie jako vakcíny proti COVID. Z toho se pak odvinula otázka, zda by mRNA vakcína proti COVID-19 fungovala stejně jako nespecifická vakcína.
Výzkumný tým proto analyzoval existující data pacientů s karcinomem plic ve stadiu 3 a 4 a metastatickým melanomem, kteří byli léčeni v MD Anderson v letech 2019 až 2023. Vědci zjistili, že podání mRNA vakcíny proti COVID do 100 dnů od zahájení imunoterapie bylo spojeno s významně delším přežitím.
U rakoviny plic a kůže lékaři běžně aktivují imunitní systém pomocí léků, které mají za úkol umožnit imunitnímu systému účinněji rozpoznávat a napadat rakovinné buňky. V pokročilých stádiích onemocnění však většina pacientů na léčbu nereaguje dobře; jiné možnosti léčby, jako je ozařování, chirurgický zákrok a chemoterapie, bývají již často vyčerpány.
Nová studie zahrnovala záznamy o 180 pacientech s pokročilým karcinomem plic, kteří dostali vakcínu proti COVID v období 100 dnů před nebo po zahájení léčby imunoterapeutickými léky, a 704 pacientech léčených stejnými léky, kteří vakcínu nedostali. Očkování bylo spojeno s téměř dvojnásobným prodloužením mediánu přežití, a to z 20,6 měsíce na 37,3 měsíce.
Z pacientů s metastatickým melanomem bylo 43 očkováno během 100 dnů od zahájení imunoterapie, zatímco 167 pacientů nikoliv. Po očkování se medián přežití zvýšil z 26,7 měsíce na 30 až 40 měsíců; v době sběru dat byli někteří pacienti stále naživu, což znamená, že účinek vakcíny mohl být ještě silnější.
Podání vakcín proti pneumonii nebo chřipce, které neobsahovaly mRNA, nemělo naproti tomu na délku přežití žádný vliv.
Nakonec vědci z UF použili myší modely, aby spojili imunoterapeutické léky s mRNA vakcínou zaměřenou specificky na spike protein koronaviru. Tyto experimenty ukázaly, že mohou přeměnit nereagující nádory na reagující, čímž zabrání růstu nádoru.
„Jedním z mechanismů, jak to funguje, je, že když podáte mRNA vakcínu, ta působí jako signál, který začne přesouvat všechny tyto imunitní buňky ze špatných oblastí, jako je nádor, do dobrých oblastí, jako jsou lymfatické uzliny,“ říká E. Sayour.
Zdroj: University of Florida, přeloženo / zkráceno
A zohlednili v té studii efekt zdravého pacienta? Člověk se smrtí na jazyku se očkovat nedá (často ani není schopen se nechat očkovat) a proto při provnání úmrnosti očkovaných a nečkovaných pacinetů na cokoliv vždy vyjde, že očkování chrání.