(c) Graphicstock

Na cukrovku jedem homolic

Forma inzulínu zabíjející ryby by u člověka mohla zabírat rychleji.

Vědci z University of Utah Health publikovali v časopisu eLife (hlavní autorka Helena Safavi-Hemami) svou analýzu jedů, jímž své oběti zabíjejí mořští plži homolice. Osten homolic obvykle vstříkne do těla kořisti směs různých sloučenin, které ji ochromí, homolice pak kořist vcucne. Třeba taková homolice síťkovaná (Conus textile) může být dokonce nebezpečná i člověku.
Výzkumníci se soustředili na druhy Conus geographus, C. tulipa a C. kinoshita, které své jedy také rozptylují do vody a jako jednu z jejich složek využívají i inzulín (respektive takovou verzi inzulínu, která se podobá tomu rybímu). Zasažené rybky pak umírají nebo znehybní v důsledku hypoglykemického šoku. Zajímavé je, že inzulíny produkované těmito třemi druhy se od sebe v detailech liší, molekuly mají různé segmenty B (molekula inzulínu se skládá z řetězce A a řetězce B, oboje jsou polypeptidy; řetězce propojují disulfidové můstky). Segment B rozhoduje mj. o tom, jak rychle je molekula v těle aktivována, inzulín podávaný diabetikům zabere přes veškerou snahu o optimalizaci obvykle až za 30-60 minut. Inzulín homolic by měl být rychlejší, nakonec selekce určitě upřednostnila jed, který zabírá okamžitě. Tato rychlost se přitom netýká jen ryb, potvrdily to i pokusy na myších, u nichž byly navozeny příznaky diabetu prvního typu podáním streptozotocinu.
Všech sedm různých inzulínů zjištěných u třech zkoumaných druhů se aminokyselinovým složením peptidů od lidského mírně liší. Tyto inzulíny se dokáží vázat na lidský inzulínový receptor, ale nejsou při snižování hladiny glukózy tak účinné. Nicméně nadějné je zkusit na základě srovnávání různých molekul najít sekvenci, která by byla účinná a současně působila okamžitě…
Podobný myšlenka již byla loni publikována v Nature Structural and Molecular Biology. Zde se navíc uvádí, že z jedu homolic se podařilo extrahovat i látky působící podobně jako morfin, přitom však účinnější a méně návykové.

Zdroj: Eurekalert.org a další

Včelí dělnice častěji zabíjejí promiskuitní královny

Alespoň tedy u tropických včel Scaptotrigona depilis. Vyplývá to z komplikovaných poměrů genetické příbuznosti, která …

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close