Přibližně před 4 miliardami let narazil do Jupiterova měsíce Ganymedu asteroid. Vědci z univerzity v Kobe nyní zjistili, že osa největšího měsíce Sluneční soustavy se v důsledku nárazu posunula, což potvrdilo, že asteroid byl asi 20krát větší než ten, který ukončil éru dinosaurů. Způsobil jeden z největších dopadů se zřetelnými stopami ve Sluneční soustavě. (Poznámka PH: náraz planetky Theia a vznik pozemského Měsíce byl větším impaktem, ale to je v jistém ohledu jen hypotéza. Přímé stopy po události nemáme, stejně jako po mnohých dalších téměř jistě větších impaktech.)
Ganymedes je největší měsíc ve Sluneční soustavě, větší než planeta Merkur, a je zajímavý také tím, že se pod jeho ledovým povrchem nacházejí oceány kapalné vody. Stejně jako pozemský Měsíc je slapově uzamčen, má tedy vzhledem k Jupiteru přivrácenou i odvrácenou stranu. Na velké části jeho povrchu jsou viditelné brázdy, které tvoří soustředné kruhy kolem jednoho konkrétního místa. To vedlo vědce už v 80. letech 20. století k závěru, že se jedná o výsledek velkého impaktu. Dosud ale nebylo jasné, jak přesně masivní tento impakt byl a co s měsícem provedl.
Planetolog Hirata Naoyuki z Kobe University si uvědomil, že údajné místo dopadu se nachází téměř přesně na poledníku nejvzdálenějším od Jupiteru. Na základě podobnosti s impaktní událostí na Plutu, která způsobila posun osy rotace Pluta, a toho, co jsme se dozvěděli díky sondě New Horizons, to naznačovalo, že i Ganymedes prošel takovouto změnou orientace. Hirata Naoyuki je specialistou na simulaci dopadů na měsíce a planetky, takže mu toto zjištění umožnilo vypočítat, jaký druh dopadu mohl tuto změnu způsobit. (Poznámka PH: v dnešním vědeckém provozu je snad zajímavé, že příslušná studie, viz níže, má jediného autora.)
Závěr zní, že asteroid měl pravděpodobně průměr kolem 300 kilometrů, tedy asi dvacetkrát větší než ten, který před 65 miliony let narazil do Země a vyhubil dinosaury, a vytvořil přechodný kráter o průměru 1 400 až 1 600 kilometrů. (Přechodné krátery, hojně využívané v laboratorních a výpočetních simulacích, jsou dutiny vzniklé bezprostředně po vyhloubení kráteru – předtím, než se materiál usadí v kráteru a jeho okolí.)
Podle simulací je pravděpodobné, že pouze při dopadu takové velikosti by změna rozložení hmoty mohla způsobit posun rotační osy měsíce do současné polohy.
Ganymedes je zajímavý svými podpovrchovými oceány a je konečným cílem sondy ESA JUICE. Pokud vše půjde dobře, sonda vstoupí na oběžnou dráhu kolem měsíce v roce 2034.
Giant impact on early Ganymede and its subsequent reorientation, Scientific Reports (2024). DOI: 10.1038/s41598-024-69914-2
Zdroj: Kobe University / Phys.org, přeloženo / zkráceno