Pokud při COVID-19 řadu pacientů zabije nadměrná reakce imunitního systému (cytokinová bouře), dává smysl tyto reakce potlačovat. Nicméně až tak jednoduché to asi nebude, to už by se na to přišlo dávno. Navíc současně se doporučuje imunitní systém posilovat třeba pomocí vitamínu D.
Na University of Florida zkoumali záznamy pacientů z Kalifornie a současně si hráli s koronavirem v buněčných kulturách. Leah Reznikov a David A. Ostrov se zaměřili na to, které již schválené léky by mohly nějak ovlivňovat vazbu koronaviru na buňky. Epidemiologická data ukázala, že užívání konkrétních léků bylo spojeno s nižší pravděpodobností onemocnění. Následně autoři studie potvrdili, že tyto specifické léky vykazovaly i přímou antivirovou aktivitu proti SARS- CoV-2 v laboratorních podmínkách. Samozřejmě z toho ještě nutně nic dalšího nevyplývá pro fungování v reálném světě (poznámka PH: lze to vysvětlit i jinak, korelací vzhledem k jiné příčině; dejme tomu alergici užívající antihistaminika chodí méně ven). Také není jasné, zda by se pak tyto léky měly brát preventivně nebo až při nákaze.
Všechna tři v tomto ohledu nadějná antihistaminika ovlivňují interakce viru s proteinem ACE2 (angiotenzin konvertující enzym 2) na povrchu buněk, a to jak u lidských buněk, tak i u buněk dalších primátů. Možná do hry vstupuje i interakce s tzv. sigma receptory. Konkrétně jde o hydroxyzin (Atarax), difenhydramin (Benadryl) a azelastin, které snižovaly pravděpodobnost onemocnění na COVID-19 hlavně u lidí starších než 60 let. Autoři studie ovšem současně varují před samoléčbou (v USA je něco z toho i bez předpisu, jak u nás?). Antivirové účinky byly zaznamenány až při větších koncentracích, než je doporučené dávkování při běžném užívání.
Klinickými testy již prochází famotidin, další již používané antihistaminikum; v tomto případě se přeskočilo testování na zvířecích modelech (protože jde již o schválený lék). Zde se uvažuje o jeho podávání až v případě, že se stav pacienta s COVID-19 stane vážným.
Leah R. Reznikov et al. Identifikace antivirových antihistaminik pro COVID-19 repurposing, Biochemical and Biophysical Research Communications (2020). DOI: 10.1016 / j.bbrc.2020.11.095
University of Florida/MedicalXpress.com