FOTO: © FREEHANDZ /DOLLAR PHOTO CLUB
Foto: © freehandz /Dollar Photo Club

Na Mezinárodní vesmírné stanici začaly testy modulu Beam

Napouštěním vzduchu zahájila dnes posádka Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) testování experimentálního nafukovacího modulu BEAM. Operace, kterou v přímém přenosu vysílala televizní stanice amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), byla ale kvůli technickým problémům přerušena. Zda se bude pokračovat v pátek, mají experti rozhodnout ještě dnes.

BEAM (Bigelow Expandable Activity Module), který vyvinula společnost Bigelow Aerospace, dopravila na ISS 10. dubna nákladní loď Dragon další americké soukromé společnosti SpaceX. V budoucnu by se větší modifikace mohly stát základem při budování základen s lidskými posádkami na Měsíci nebo na Marsu.

Experimentální BEAM nebude posádka ISS obývat. Nicméně astronauti do něj několikrát během roku vstoupí, aby odebrali vzorky vzduchu a změřili teplotu a radiaci. První taková návštěva s instalací čidel je podle NASA zatím naplánovaná na 2. června.

Výhodou nafukovacího modulu je, že mohou být přepravovány složené, a zabírají tak míň místa. BEAM ve složeném stavu měří 2,13 krát 2,36 metru a po rozvinutí se zvětší na 4 krát 3,2 metru s vnitřním prostorem přibližně 16 metrů krychlových.

Dnešní nafukování mělo podle plánu trvat kolem hodiny, nečekaně se však protáhlo na více než dvě hodiny. Astronaut Jeffrey Williams na začátku opakovaně pětkrát otevřel vždy na několik vteřin napouštěcí ventil, jímž do modulu pomalu proudil vzduch. Pak pozemní kontrola, která sledovala zvyšování tlaku v testované komoře, dala pokyn napouštění přerušit, protože podle ukazatelů byl tlak uvnitř vyšší, než bylo stanoveno.

Po delší přestávce Williams na povel z pozemního střediska opět začal s napouštěním, ale znovu ho musel přerušit, tentokrát kvůli tomu, že nebylo patrné zvětšování modulu. Krátce nato NASA rozhodla operaci přerušit.

Společnost Bigelow Aerospace založil zámožný hoteliér Robert Bigelow. Na vyzkoušení modulu BEAM na Mezinárodní vesmírné stanici poskytla společnosti NASA 17,8 milionu dolarů (430 milionů korun).

autor Nelumadau, zdroj Wikipedia, licence obrázku public domain

První český aviatik Jan Kašpar létal jen dva roky

Letecká kariéra prvního českého aviatika Jana Kašpara byla překvapivě krátká, trvala pouhé dva roky v …

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close