Sciencemag.cz
Doporučujeme
Mimozemský prach, respektive mikrometeority o rozměrech několika desetin až setin mikrometru, běžně procházejí atmosférou a dopadají (respektive asi spíš „snášejí se“) na zemský povrch, nicméně je poměrně obtížné jejich množství kvantifikovat.
Výzkumníci z několika francouzských institucí (CNRS, Université Paris-Saclay, National museum of natural history, French polar institute) proto provedli sledování na francouzsko-italské stanici Concordia (Dome C), která se nachází v srdci Antarktidy. Téměř zde nepadá sníh ani se zde nevyskytuje pozemský prach, takže co zachytí sběrné nádoby, je nejspíš z vesmíru. Nakonec se zde během několika let podařilo shromáždit dostatek mimozemských částic, aby se z toho dalo odhadnout, kolik dopadá v průměru na metr čtvereční zemského povrchu. A výsledek? Roční množství mikrometeoritů takto vyšlo na 5 200 tun, samozřejmě půjde o dost hrubý odhad. Nicméně by měl stačit k tomu, abychom řekli, že prach vysoce převyšuje přísun mimozemské hmoty prostřednictvím větších, „klasických“ meteoritů, kde odpovídající číslo má být méně než 10 tun ročně.
Zdrojem mikrometeoritů by měly být v první řadě komety (80 %), za druhé asteroidy (20 %).
Na rané Zemi mohl být mimozemský prach významným zdrojem vody i sloučenin uhlíku. Kolik vody a organických látek přinesly přímo komety, kolik mezihvězdný prach a kolik bylo na Zemi už přítomno předem, respektive vzniklo syntézou na místě, v tom moc jasno ovšem nemáme.
J. Rojas et al. The micrometeorite flux at Dome C (Antarctica), monitoring the accretion of extraterrestrial dust on Earth, Earth and Planetary Science Letters (2021). DOI: 10.1016/j.epsl.2021.116794
Zdroj: CNRS / Phys.org
