Geotermální jezírka v Dallol (Etiopie). Credit: Puri López-García

Na Zemi prý opravdu existuje místo, kde nic nežije

Život se dokáže přizpůsobit extrémům teploty, kyselosti i obsahu solí. Když se to všechno potká dohromady, je toho ale přece jen moc.
Takový je alespoň výsledek aktuálního průzkumu jezírek v sopečných kráterech v oblasti Dallol na severu Etiopie (proláklina Danakil). Obrázek ukazuje svět zářící barvami, pro život je ale tento jas jako oheň pekla. Voda se zde místy vaří, hydrotermální aktivita trvá, z hladiny se odpařují toxické plyny, kapalina i její okolí jsou plné solí (některá jezírka, označovaná jako černá a žlutá, např. speciálně přetékají hořčíkem) a nadto extrémně kyselé – pH může být dokonce záporné (pH je záporný logaritmus koncentrace vodíkových iontů, záporné pH tedy odpovídá koncentraci větší než 10 na 0 mol/l; samozřejmě pak záleží na tom, zda pH chápeme jako koncentraci vodíkových iontů, nebo jako jejich aktivitu atd.). Denní teploty zde mohou přesahovat 45 °C i v zimě.
Dříve publikované studie měly dokazovat, že i v tomto extrémním prostředí najdeme život. Z toho pak šlo postupovat k dalším spekulacím – nemohl třeba nějak podobně vypadat dávný Mars (na některých místech)? Nová studie francouzských a španělských vědců, kterou vedl Lopez Garcia z French National Centre for Scientific Research (CNRS), ale vyznívá opačně. V jezírcích Dallol nežije opravdu nic. Na okolní poušti nějaké mikroorganismy, především archea najít lze, mohly tedy kontaminovat předcházející vzorky. Vítr sice různé mikroorganismy přináší i nad jezírka, ale uchytit se zde nedokážou. Potvrzují to analytické techniky, pokusy v těchto roztocích najít a sekvenovat DNA nebo z nich něco kultivovat laboratorně. Zajímavé je, že se zde nacházejí minerální částice připomínající zkamenělé buňky i struktury, které se jindy spojují s působením života, zde jsou však abiogenního původu.
Co z toho vyplývá? Různé geologické útvary, ať už je objevíme někde ve vesmíru nebo pocházejí z dávné minulosti Země (stromatolity apod.), bychom měli interpretovat opatrně. I když vypadají jako něco, co je za jiných okolností biologického původu, život dokazovat nemusejí. Navíc život (pozemského typu) nemusí umožňovat ani kapalná voda. Zde se jako bariéry sešly kombinace pH, teploty a slanosti, navíc tzv. chaotropní hořečnaté soli, které zde najdeme ve vysoké koncentraci, rozbíjejí vodíkové můstky a tím denaturují biologicky aktivní látky.
Každopádně – jak vidno, i svět bez života může překypovat barvami a nepůsobit jinak jednotvárně…

Jodie Belilla et al. Hyperdiverse archaea near life limits at the polyextreme geothermal Dallol area, Nature Ecology & Evolution (2019). DOI: 10.1038/s41559-019-1005-0
Platforma SINC/Phys.org

Magnony slibují husté ukládání dat do magnetických bublin

Magnony se představě poněkud vzpírají, ale budeme si na ně muset možná zvyknout, protože se …

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close