Šest centimetrů vysokou sukničkovou venuši z pálené hlíny nalezli archeologové u znojemské městské části Kasárna. Jde teprve o třetí venuši tohoto typu, dvě jsou z Těšetic, řekl dnes ČTK archeolog David Humpola ze znojemského pracoviště Ústavu archeologické památkové péče Brno.
Nález je z období let 4700 až 4500 před naším letopočtem, kdy na místě žili lidé takzvané kultury s malovanou keramikou. Znojemská venuše je tak výrazně mladší než například slavná soška z Věstonic.
Sukničkové venuše dostávají podle tradice jméno po svých nálezcích. „Ta nejstarší z 60. let je Alenka, ta z 90. let je Dášenka, a jelikož u nás ji našel Tomáš, tak je to venuše Tomuše,“ uvedl na webu Českého rozhlasu Humpola. Soška má podle něj dobře znatelný trup a paže, poprsí je vyznačeno dvěma hrbolky a místo nohou má Tomuše klasickou suknici, která mohla sloužit i jako poklička na nějakou nádobu.
Archeologové místo objevili pomocí satelitního snímkování už před šesti lety. Místo chtěli přesně datovat, což bez sondáží v terénu nebylo možné. Nakonec zjistili, že místo je zhruba stejně staré jako známá archeologická lokalita v blízkých Hlubokých Mašůvkách.
„Jde o ohrazené místo, jehož rozsah je vymezen dvojicí příkopů a pozůstatky dřevěné palisádové hradby. Zaměřili jsme se na severní vstup a v jednom z vnitřních příkopů se v hloubce asi metr podařilo najít sukničkovitou venuši,“ uvedl Humpola. S Věstonickou venuší se podle něj nález nedá vůbec srovnávat, protože ta je o 20.000 až 25.000 let starší.
Znojemská venuše navíc pochází z doby, která je typická rozmachem figurální plastiky. Příkladem je i takzvaná Hedvika z Mašovic. „V prostoru střední Evropy máme tisíce kusů plastik nejen žen,“ uvedl Humpola. Archeologové dál už na místě ve výzkumu pokračovat nebudou. Hlavním cílem bylo zjistit stáří lokality. Nalezené předměty skončí v muzeu. To, co je ještě v zemi, na místě zůstane, místo tak bude nejlépe chráněné.