Sciencemag.cz
Doporučujeme
SOFIA, observatoř NASA, pozoruje vesmír na infračervených délkách. Zkratka znamená Stratospheric Observatory for Infrared Astronomy; dalekohled je umístěn na palubě upraveného letadla Boeing 747SP, které létá asi 14 km nad Zemí, takže mu již ve výhledu nebrání mraky. Nynější objev, právě publikovaný v Nature Astronomy, NASA avizovala dopředu, agentura ho tedy pokládá za významný. Ne že by šlo o první detekci vody na Měsíci, zajímavé však na tom je, že se ji nyní podařilo objevit na části povrchu ozařované Sluncem, nikoliv v zastíněných kráterech. Za těchto podmínek je voda samozřejmě nestabilní, takže musí existovat nějaký mechanismus, který ji sem dostal/dostává. Autoři studie uvažují o několika možnostech: vodu by se mohly dodávat mikrometeority, nebo by mohla být výsledkem reakce měsíčních hornin s vodíkem, který sem přináší sluneční vítr (s různými meziprodukty, hydroxylovými radikály, další katalýzou reakcí zářením apod.). Další otázkou ale je, v jaké formě zde pak voda přetrvává.
Kráter Clavius se nachází na přivrácené straně Měsíce na jižní polokouli. Dřívější pozorování zde již odhalila vodík, ale nepodařilo se určit, zda jde o součást molekuly vody nebo jiné formy, např. hydroxylové radikály. Nyní ale SOFIA zachytila v infračervené oblasti signál, který má vodě odpovídat jednoznačně. Zjištěná koncentrace vody v materiálu se pohybovala mezi 100 a 412 ppm (na milion), což by celkově mohlo odpovídat asi lahvi vody (3 dcl) v kubickém metru horniny na povrchu kráteru. Zdá se to hodně, nicméně i na Sahaře je vody v písku stokrát víc (poznámka PH: kolik z toho je v obou případech voda pevně vázaná v podobě hydrátů oxidů, solí…?).
Tisková zpráva NASA uvádí, že existence vody má význam i z hlediska plánování návratu na Měsíc nebo eventuálního budování místní stálé základny. Na druhé straně je ale otázka, zda stokrát menší koncentrace než v písku Sahary není z hlediska praktické dostupnosti vody totéž co nic. Přitom záleží ovšem na tom, v jaké podobě vlastně voda na Měsíci je; uvažuje se o miniaturních perličkách, ale i větších útvarech skrytých mezi zrnky měsíční půdy a chráněné tak před slunečním zářením (Poznámka PH: ale i tak je to divné, na na jakou teplotu se povrch kráteru Clavius za dne prohřeje? Možná jsou i v tomto kráteru místa skrytá ve stínech, kde ani za dne teplota nepřekročí bod mrazu, navrhuje další, související studie.).
SOFIA každopádně bude v pátrání vody na osluněných částech Měsíce pokračovat.
C. I. Honniball et al. Molecular water detected on the sunlit Moon by SOFIA, Nature Astronomy (2020). DOI: 10.1038/s41550-020-01222-x
Zdroj: NASA/Phys.org
