Sciencemag.cz
Doporučujeme
Na nízkých oběžných drahách toho už teď prý obíhá moc. Jsou přeplněné a nových satelitů i družic přibývá stále rychleji. Staré se rozpadají a všudypřítomné trosky brzo prostor promění v smetiště. Bude přibývat kolizí a v důsledku toho klesne i hodnota, kterou objekt na oběžné dráze přináší svému provozovateli.
Blížíme se prý k problému obecní pastviny a nová studie praví, že řešením problému nejsou primárně primárně stahování vysloužilých satelitů ani odklízení trosek. Zpoplatněno by prý mělo být prostě použití oběžné dráhy a o zbytek ať už se ekonomicky motivovaní provozovatelé postarají sami.
Spoluautor studie (publikováno v Proceedings of the National Academy of Sciences) Matthew Burgess z University of Colorado (Boulder) uvádí, že pro dynamiku průmyslu by nemělo být zpoplatňováno samotné vypouštění nových satelitů, ale právě obsazení oběžné dráhy – což by nebránilo vstupu nových hráčů na trh. Celkově by se tak měla zvýšit hodnota celého odvětví („orbitálního průmyslu“) z pohledu provozovatelů a tím i uživatelů. Pro představu, o jakých částkách je zde řeč – poplatek za satelit na nízké oběžné dráze by měl být kolem 235 000 dolarů v roce 2040.
Argumentace zní, že vyslat satelit vlastně znamená ztížit dosavadním i potenciálním novým operátorům vyžití „obecní pastviny“. Na nízkých oběžných drahách se aktuálně nachází okolo 20 000 objektů a jejich pozůstatků. Bude-li pokračovat aktuální stav, operátoři budou vypouštět stále nové a nové satelity až do okamžiku, kdy očekávané výnosy z tohoto objektu převáží náklady. Výnosy ovšem budou odpovídat předpokládané životnosti. Bez regulace může prý dojít ke známé tragedii obecní pastviny.
Konkrétní ekonomické modely navrhovaného poplatku mohou být různé, přímé daně, obchodování s „povolenkami“, navíc vše lze rozlišovat pro různé oběžné dráhy, různě velká zařízení apod. Poplatky by se počítaly s ohledem na náklady i přínosy pro další operátory a celkově by rostly (protože satelity by poskytovaly stále hodnotnější služby, měly by větší hodnotu, a proto by pro jejich provozovatele bylo přijatelné platit stále víc za minimalizaci rizika kolize). Opět pro základní představu: roční růst poplatku se navrhuje kolem 14 %, což zřejmě dle představ autorů návrhu cca odpovídá očekávanému růstu průmyslu jako celku (růstu hodnoty takto poskytovaných služeb).
Pro funkčnost systému by byla potřeba dohoda všech států, které satelity na oběžnou dráhu dopravují (asi 12) a těch, jimž satelity patří (asi 30). Za jeden satelit by musely všechny země účtovat stejný poplatek, autoři to přímo přirovnávají k obchodování s uhlíkovými emisemi.
Celý satelitní byznys by pak prý krásně vzkvétal a oproti stavu bez zavedení příslušných opatření by mohl získat až pětkrát vyšší celkovou hodnotu (zase čísla, asi dost „z klobouku“: 600 miliard dolarů vs. 3 biliony dolarů, zřejmě opět míněno v roce 2040).
Akhil Rao el al., „Orbital-use fees could more than quadruple the value of the space industry,“ PNAS (2020). www.pnas.org/cgi/doi/10.1073/pnas.1921260117
Zdroj: University of Colorado at Boulder/Phys.org
Poznámky PH:
Vždy je otázka, zda nová regulace opravdu podpoří vstup nových hráčů na trh, nebo naopak spíše pomůže těm etablovaným. Eventuálně může poškodit i rozvoj celého odvětví. Jak se k návrhu staví samotné firmy z oboru?
Samotný přístup, že „vesmír je třeba řídit na nadnárodní úrovni, už zřejmě sehrál svou neblahou roli. Po programu Apollo právě dohoda vesmíru jako o prostoru, který „patří lidstvu“, rozvoj kosmického průmyslu paralyzovala (viz např. argumentace v knize Petr Tomek: Ztracený Měsíc, Beletris 2008). Dosud existují problémy s přijímáním zákonů, které umožní těžbu na asteroidech a vše postupuje pomalu (aktuálně je snad příslušná legislativa nějak přijata v Lucembursku a USA). Samozřejmě – lze to brát i tak, že asteroidy aktuálně nikdo netěží, takže to podpořme nebo tomu alespoň nebraňme, zatímco na oběžné dráze objektů rychle přibývá, takže zde tragédie obecní pastviny hrozí a tudíž je naopak třeba regulace. Stejně tak lze ale současný návrh považovat třeba za „daň za Starlink“. (Tj. návrh asi předpokládá placení i za objekty již vypuštěné.)
