Kolaps není ve své podstatě katastrofou. Je to racionální a úsporný proces. Většina autorů, jejichž díly jsme se tu zabývali, zjevně civilizace a složité společnosti schvaluje. Složitost vnímají jako žádoucí, a dokonce chvályhodný stav lidských záležitostí. Civilizace je pro ně vrcholným úspěchem lidské společnosti, výrazně výhodnějším než jednoduché, méně diferencované …
více »Rozklad vs. kolaps
Nyní tedy učiníme prvý krok k tomu, abychom pochopili rozdíl mezi společnostmi, které se pomalu rozkládají, a těmi, které rychle kolabují. Příklady společností prvého typu jsou byzantská a osmanská říše. Obě postupně ztrácely moc a území ve prospěch svých konkurentů. Během tohoto procesu nedošlo k žádnému kolapsu – k žádné náhlé ztrátě složitosti …
více »Příbuzným pošleme peníze podle podílu společných genů
Hamiltonovo pravidlo v podobě, jak ho popularizoval známý výrok jiného evolučního biologa J. B. S. Haldana, zní: „Položil bych život za dva bratry nebo osm bratranců a sestřenic.“ Ve světě sobeckých genů hraje příbuzenský výběr velkou roli. To, že geneticky příbuzní jedinci si častěji pomáhají, a to i na úkor …
více »Model praví: Lidé se při sociálním učení neučí od většiny
Jedním z faktorů, který většinu z nás poškozuje při rozhodování, je averze k riziku. Alespoň se to tak mnohdy uvádí při popisech ekonomického chování – které se pak někdy označuje jako „iracionální“; pak zase ovšem vznikají zmatky kolem toho, jak přesně chápeme význam jednotlivých slov. Přitom zmatky se mohou rozšiřovat …
více »Způsob podvádění nedokazuje, že lidé se chovají iracionálně
V posledních letech vyšla i v češtině řada knih behaviorálních ekonomů, kteří se snaží empiricky dokazovat, že lidé se nechovají ekonomicky racionálně a celá příslušná teorie ekonomické racionality je prostě chybná. Možná mají pravdu, ale jen možná – to protože výsledky experimentů lze podle mého názoru vysvětlovat řadou způsobů. Tématu …
více »Ekonomicko-psychologické paradoxy: Transparentnost nemusí nic zlepšit, ba naopak
V řadě případů (oprávněně) předpokládáme nebo máme alespoň podezření, že naši obchodní partneři-poradci nám nedávají ta nejlepší doporučení, protože jsou v konfliktu zájmů. Lékař má např. vazby na konkrétní farmaceutické firmy, o metodách rozhoduje podle cenové politiky pojišťovny. Bankéř a finanční poradce jsou různě motivováni k prodeji různých finančních produktů. …
více »Utopené náklady: Opice jsou tvrdohlavé podobně jako lidé
Můžeme tomu říkat vytrvalost, tvrdohlavost nebo i utopené náklady – jde prostě o přesvědčení, že když už jsme nějaké věci věnovali určitý čas (fyzické či duševní úsilí, peníze apod.), je kvůli tomu nějak cennější. Že v nějaké činnosti stojí za to pokračovat prostě proto, že už jsme se jí zabývali …
více »Kámen, nůžky, papír – teorie her a paradoxy
Je-li A větší než B a B větší než C, pak C nemůže být větší než A. Tedy míněno v reálném světě, nikoliv ve speciálních formálních systémech. Hry typu kámen-nůžky-papír představují jen krajně uměle zkonstruovaný paradox. Je tomu ale opravdu tak? V rámci evoluce/přírodního výběru dochází kupodivu k podobným situacím. …
více »Navrhují daň ze satelitu: Oběžná dráha a problém obecní pastviny
Na nízkých oběžných drahách toho už teď prý obíhá moc. Jsou přeplněné a nových satelitů i družic přibývá stále rychleji. Staré se rozpadají a všudypřítomné trosky brzo prostor promění v smetiště. Bude přibývat kolizí a v důsledku toho klesne i hodnota, kterou objekt na oběžné dráze přináší svému provozovateli. Blížíme …
více »Povaha sítí, firmy, jedinci a inovace
Hodnota telekomunikační sítě je přímo úměrná druhé mocnině počtu připojených zařízení. Proč nedokážeme přenášet své myšlenky a chování dále než k přátelům přátel našich přátel? Tradiční ekonomové pracovali s představou více či méně nediferencovaných trhů, obývaných jednotlivými, dokonale informovanými aktéry maximalizujícími vlastní zisk. Otázkou tedy bylo – zodpověděl ji anglický …
více »