Malpa kapucínská. Pixabay Lisense

Navrhují, že staré nástroje v Brazílii nevyrobili lidé, ale malpy

Víme, že malpy kapucínské (ploskonosé opice Nového světa) používají kamenné nástroje, především k rozbíjení ořechů. Jde rozhodně o druh inteligentní. Dokonce je známa i „opičí archeologie“, tedy nálezy kamenů, které malpy pravděpodobně používaly v minulosti. Můžeme spekulovat, zda na to přišly relativně nedávno, zda to dokoukaly od lidí apod. Tím to ale nekončí.

V oblasti Pedra Furada v severovýchodní Brazílii známe řadu archeologických nalezišť. Byly zde objeveny stovky skalních maleb z doby před 12 000 lety, dřevěné uhlí z velmi starých ohňů a kamenné úlomky, které lze interpretovat jako nástroje, jež byly datovány až do doby před 50 000 lety. Bez ohledu na to, kdy první lidé dorazili do Ameriky (poznámka: nyní zase začíná převládat přesvědčení, že k tomu došlo ještě před cloviskou kulturou), 50 000 let je prostě moc.
Viz také: Sedm objevů Ameriky

Archeologové Agustín Agnolín (National Institute of Anthropology and Latin American Thought) a paleontolog Federico Agnolín (Argentine Museum of Natural Sciences) nyní nástroje z Pedra Furada a dalších dávných brazilských nalezišť (Sitio do Meio, Vale da Pedra Furada a Toca da Tira Peia) porovnali s nástroji, které dnes po sobě zanechávají právě malpy. Oba „soubory“ si mají odpovídat: jde o kameny „opracované“ nárazy o pevný plochý povrch (kámen pod roztloukaným předmětem) a jako vedlejší produkt takto vzniklé odštěpky (šupiny). Takže záhada by mohla být vyřešena, sice jde o nástroje, ale nikoliv lidského původu a nemusíme předpokládat přítomnost lidí v Jižní Americe před 50 000 lety…
Abstrakt původní studie publikované v The Holocene dále pro podporu uvádí, že příslušné nástroje nemají řadu atributů kamenných nástrojů lidských (čepele, otloukání do zúžení) a jsou vyrobeny výhradně z bezprostředně dostupné suroviny (to je tedy jako důkaz, že nejde o dílo člověka, hodně nepřesvědčivé, alespoň samo o sobě).

Agnolin, Agustín & Agnolin, Federico. (2022). Holocene capuchin-monkey stone tool deposits shed doubts on the human origin of archeological sites from the Pleistocene of Brazil. The Holocene. 095968362211317. 10.1177/09596836221131707.
Zdroj: HeritageDaily, The Holocene

Poznámky PH:
Je to poněkud šokující, že lze zaměnit nástroje malp a Homo sapiens (nikoliv australopitéka nebo prvních zástupců rodu Homo). Tím větší obdiv si jistě malpa zaslouží. Na druhé straně, když ale není ani jisté, zda vůbec jde o nástroje…
Kde se bere hlavní podobnost, aspoň jak to chápu: Malpy používají kameny, nevyrábějí kamenné nástroje, i když bychom je to možná mohli v zajetí naučit. „Opracovaný“ kámen vznikne jako vedlejší produkt, jeho používáním. Přitom se odlamují i šupiny, které už mohou ale značně připomínat ty vznikající při záměrné výrobě nástrojů (prostě důsledek otloukání dvou kamenů o sebe).
V podstatě máme před sebou zřejmě situaci, kdy hledáme ne pravděpodobné, ale „nejméně nepravděpodobné“ vysvětlení situace. Přece jen zaměnit nástroje Homo sapiens a malp je divné. Předpokládat přítomnost lidí v Jižní Americe před 50 000 lety je divné. Svést vše na nějakou chybu v datování ja také divné a vypadá i jako snaha prostě zamést problém pod koberec. Samozřejmě o nástroje ani jít nemusí (vůbec). Atd.
Podobnou „opičí archeologii“ známe i v případě makaků. Viz také: Archeologie makaků a jejich doba kamenná

Viz také: Malpy i psi prý odhadnou, komu nevěřit

Malpy používající nástroje

Prach z Itokawy ukazuje, že poslepované asteroidy jde rozbít jen obtížně

Vědci zkoumali prachové částice získané z povrchu 500 metrů dlouhého asteroidu Itokawa, které na Zem …

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close