Image credit: ESA/Hubble & NASA, Acknowledgement: Judy Schmidt
Image credit: ESA/Hubble & NASA, Acknowledgement: Judy Schmidt

Nejdetailnější pohled na prachový disk kolem stárnoucí hvězdy

Interferometr VLTI (Very Large Telescope Interferometer) pracující na observatoři ESO/Paranal v Chile získal dosud nejdetailnější záběr prachového disku kolem stárnoucí hvězdy. Vědci tak poprvé měli možnost srovnat disky kolem mladých a starých hvězd – a ukázalo se, že v obou případech vypadají překvapivě stejně. Dokonce je možné, že disky, které se u hvězd vytvoří v závěrečných fázích života, by mohly být schopné tvorby druhé generace planet.

Jak hvězdy stárnou a přibližuje se konec jejich života, mohou si kolem sebe vytvořit relativně stabilní disky plynu a prachu. Hmotu pro zformování takového disku odvrhla hvězda prostřednictvím intenzivního hvězdného větru (stellar winds) v období, kdy procházela vývojovou fází rudého obra (red giant). A takový disk nápadně připomíná podobné útvary u mladých hvězd – protoplanetární disky, ve kterých probíhá vývoj planet. Dosud však astronomové neměli možnost přímo porovnat tyto dva typy disků, které doprovázejí počáteční a závěrečná stádia životního cyklu hvězd.

Ačkoliv známe mnoho mladých hvězd s diskem, které jsou dostatečné blízko, abychom je mohli zkoumat podrobně, až dosud jsme neobjevili žádnou podobnou starou hvězdu s diskem, který by bylo možné současnou technikou zobrazit v dostatečném rozlišení.

To se však nedávno změnilo. Michel Hillen a Hans Van Winckel (Instituut voor Sterrenkunde in Leuven, Belgie) s týmem spolupracovníků využili maximální výkon interferometru VLTI (Very Large Telescope Interferometer) pracujícího na observatoři Paranal v Chile ve spojení s přístrojem PIONIER a novým detektorem RAPID.

Jejich cílem byla stará dvojhvězda IRAS 08544-4431 [1] ležící na obloze v jižním souhvězdí Plachet (Vela) a nacházející se asi 4 tisíce světelných let od nás. Dvojhvězdu tvoří rudý obr, který vyvrhuje množství hmoty do okolního prachového disku, a nedaleko obíhající menší obyčejná hvězda.

Člen výzkumného týmu Jacques Kluska (Exeter University) vysvětluje: „Díky kombinaci světla z několika dalekohledů systému VLTI jsme získali záběr s mimořádnými detaily, který svým rozlišením odpovídá snímku z dalekohledu s primárním zrcadlem o průměru 150 m. Rozlišení je tak velké, že bychom byli schopni určit velikost a tvar eurové mince pozorováním ze vzdálenosti 2 000 km.“

Díky mimořádnému rozlišení těchto záběrů [2] pořízených pomocí VLTI a nové zobrazovací technice, která umožňuje z výsledného obrazu odstranit vliv centrální hvězdy a odhalit tak útvary jejím blízkém okolí, se týmu poprvé podařilo rozlišit jednotlivé složky systému IRAS 08544-4431.

Nejnápadnější strukturou je bezpochyby prstenec. Jeho vnitřní okraj koresponduje velmi dobře s očekávanou pozicí vnitřního okraje prachového disku: blíže ke hvězdě se totiž prachové částice odpařují pod náporem záření.

„Rovněž nás překvapilo, že se nám podařilo odhalit slabou záři pravděpodobně přicházející z malého akrečního disku kolem sekundární složky dvojhvězdy. Věděli jsme, že se jedná o dvojhvězdu, ale neočekávali jsme, že se nám podaří zachytit i menšího souputníka. To, že jsme schopni pozorovat i vnitřní část tohoto vzdáleného systému, je rozhodně důsledek pokroku ve výkonu zařízení díky použití nového detektoru v přístroji PIONIER,“ doplňuje hlavní autor výzkumu Michel Hillen.

Členové týmu objevili, že disky kolem stárnoucích hvězd jsou velmi podobné diskům u mladých hvězd, kde probíhá formování planet. Jestli může v takovém disku kolem staré hvězdy skutečně vzniknout druhá generace planet, je potřeba teprve zjistit. Je to však vzrušující možnost.

„Naše pozorování a modely otvírají zcela nové možnosti ke studiu fyzikálního chování těchto disků, ale i vývoje dvojhvězd. Poprvé máme možnost v dostatečném časovém a prostorovém rozlišení sledovat vzájemné interakce těsné dvojhvězdy a prachu v jejím okolí,“ dodává Hans Van Winckel.

Převzato ze stránek Hvězdárny Valašské Meziříčí

[1] Označení objektu pochází z katalogu zdrojů infračerveného záření, které byly zaznamenány v 80. letech 20. století družicí IRAS.

[2] Rozlišení interferometru VLTI při použití čtveřice pomocných dalekohledů (Auxiliary Telescopes) je asi 0,001“ (tisícina obloukové vteřiny = 1°/3 600 000).

Překlad Jiří Srba

tisková zpráva Evropské jižní observatoře č. 8/2016

Cisco s Microsoftem dosáhly při přenosu dat podmořským kabelem závratných 800 Gbps

Společnosti Cisco a Microsoft dokázaly prostřednictvím transatlantického podmořského kabelu přenášet data rychlostí 800 Gbps na …

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close