Největší středoevropské pohřebiště z doby stěhování národů bylo odkryto v pražském Zličíně

Nejzajímavější kolekce zlatých předmětů byla v hrobě dítěte. Zlaté předměty doplňovala jantarová perla. V hrobech většinou odpočívaly ženy. Z bohaté pohřební výbavy lze vyvozovat, že šlo o pohřebiště vyšší společenské vrstvy.

Na pražském Starém Zličíně dokončili archeologové odkrývání pohřebiště z doby stěhování národů – dosud největšího ve střední Evropě.

V lokalitě bylo objeveno celkem 177 těl. Pohřby spadají do vinařické kultury (cca 430-500), jejímž nositeli byli germánské kmeny (Vinařice je lokalita u Kladna). Kromě kosterních pozůstatků archeologové v hrobech nalezli keramiku, skleněné poháry, ale i zlaté, stříbrné či postříbřené šperky a zbytky železných nástrojů. Vzácně i stopy ještě neztrouchnivělých textilií.

Lid vinařické kultury ukládal zesnulé ve Zličíně do dlabaných rakví z dubových kmenů opatřených víky a ty pak do pravoúhlých poměrně hlubokých hrobů. V jednom případě výzkumníci objevili pohřební komoru.
Hroby byly až na několik výjimek ještě v době užívání pohřebiště vyloupeny, často nedlouho po pohřbu, když těla ještě nebyla rozložena. Vylupování hrobů je pro toto období podle archeologů typické.

Archeologové nalezli v hrobech celkem 18 skleněných nádob – 14 pohárů a čtyři nádoby lahvových tvarů. Jednou z nádob je pozdně římská miska jasné cihlové barvy typu terra sigillata, která vychází ještě z helénských tradic.

V hrobech bylo přes tisíc skleněných a osm jantarových korálků. Mezi stovkou stříbrných, pozlacených i nepozlacených spon, přezek, jehlic, korálků, rolniček, plaket či nákončí vynikají především zlaté předměty – čtyři spony, pět trojlaločných závěsků, dvě přezky k obuvi, prsten a římská mince upravená do podoby spony. Nechyběly ani kostěné hřebeny a desítky předmětů ze železa. Mezi nimi jeden čtyřhranný hrot šípu, který je jediným dokladem zbraně na pohřebišti.

Nejzajímavější kolekce zlatých předmětů byla v hrobě dítěte – dvě zlaté spony, pět částí náhrdelníku, dvě spony k obuvi. Zlaté předměty doplňovala jantarová perla. V hrobech většinou odpočívaly ženy. Snad proto, že mnoho mužů, kteří padli v bitvách, bylo pohřbeno jinde. Z bohaté pohřební výbavy lze vyvozovat, že šlo o pohřebiště vyšší společenské vrstvy.

Z vědeckého hlediska je na objevu pohřebiště nejvýznamnější jeho velikost. Dosud totiž archeologové předpokládali, že lid vinařické kultury měl jen menší pohřebiště nanejvýš do třiceti hrobů.

Kromě detektoru kovů a použili čeští archeologové na tomto pohřebišti poprvé také psa vycvičeného k vyhledávání lidských pozůstatků. Podrobná analýza ještě čeká kosterní pozůstatky včetně stanovení DNA, což by mělo poskytnout podrobnosti o původu této etnické skupiny.

tisková zpráva Archeologického ústavu AV ČR

Noví neotenní brouci z amazonského pralesa

Dosud neznámou čeleď brouků objevil v brazilském Atlantickém lese mezinárodní tým entomologů, jehož členem je …

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close