Sciencemag.cz
Doporučujeme
Co byste ukázali mimozemšťanům ve Sluneční soustavě? Čím je výjimečná?
Problém takto zformulovaný na UniverseToday (autor Anton Pozdnyakov) samozřejmě lišácky vylučuje jinak první odpověď, totiž že výjimečný je zde život/inteligence/technologická civilizace. Mimozemšťané toto všechno znají ze své vlastní zkušenosti, takže Fermiho paradox a Drakeovy rovnice teď musí jít stranou.
Nabízejí se následující možnosti. Třeba bychom se mohli pochlubit tím, kolik na Zemi existuje druhů, jak je biosféra komplexní. Možná jinde vznikla civilizace bez toho a kolegové by byli fascinováni. Těžko říct. (Poznámka PH: Maximálně můžeme říct, že bohatství druhů/složitost systémů ke vzniku inteligence nestačí, viz kdy vznikla civilizace na Zemi, určitě to tedy není podmínka postačující; možná nutná, možná žádná.)
Na Zemi máme oceány. Vodním světem byl ale do nějaké míry v minulosti i Mars nebo snad i Venuše. A vezmeme-li to tak, že nám jde o kombinaci tří skupenství jedné sloučeniny, pak podobně „kapalným“ světem, byť na bázi uhlovodíků, je třeba i Titan. Čili tím asi nikoho neohromíme.
Úvaha dále zmiňuje Saturnovy prstence, což je jistě něco fascinujícího, jenže… Nyní máme potvrzených asi 5 000 exoplanet a i v tomto vzorku (jistěže miniaturním vzhledem k např. celkovému počtu planet v naší Galaxii) jsme už narazili na svět J1407b, s prstenci asi 200krát většími než jsou ty Saturnovy. Tato planeta (nebo hnědý trpaslík) přitom obíhá kolem relativně blízké hvězdy, vzdálené od nás pouhých 430 světelných let. To znamená, že soustavy prstenců nejsou mezi exoplanetami nejspíš nijak vzácné a klidně mohou být mnohem extrémnější než ty, které máme v naší Sluneční soustavě.
Dále je ve hře Velká rudá skvrna na Jupiteru a všemožné další atmosférické jevy na obřích planetách, třeba šestiúhelníky na Saturnu. Jenže podobné jevy („počasí“, „vzorce povětrnosti“) by se měly objevovat na všech plynných obrech. Již teď známe mnoho plynných obrů extrémnějších než Jupiter. Čili ani tímto návštěvníka nejspíš příliš neohromíme.
Možná bychom mohli otázku otočit. Je snad Sluneční soustava výjimečná spíše tím, co zde chybí? (Poznámka: I když absenci asi nelze považovat za turistickou atrakci.) Podle všeho v jiných soustavách bývají časté superzemě (kamenné planety s hmotnosti mezi Zemí a Neptunem) a tělesa obíhající ke hvězdě blíž než Merkur.
Obecně lze samozřejmě říct, že čistě kvůli kosmologickému (respektive zobecněnému Koperníkovu) principu by Sluneční soustava neměla být nijak výjimečná. Nicméně jedna pozoruhodná náhoda zde přece jen je. Měsíc je k nám aktuálně asi 400krát blíž než Slunce a zároveň má cca 400krát menší poloměr. Při pohledu ze Země jsou proto obě tělesa zhruba stejně velká. Možná bychom tedy mimozemšťany měli pozvat, aby sledovali úplné zatmění Slunce? Navíc tento efekt nebude trvat věčně, Měsíc se od nás pomalu vzdaluje. Po čase tedy už nepůjde o úplné zatmění Slunce, ale jen o tranzit…
Každopádně výše naznačený směr úvah je ale snad zajímavý, ne?
Supersaturn J1407b, může jít o exoplanetu i hnědého trpaslíka. Umělecká představa. Kredit: Ron Miller, NASA
Zdroj: Anton Pozdnyakov: Most Outstanding Feature of the Solar System. It’s Not What You Think, UniverseToday.com
