Ideální rekonstrukce jednoho z typů rondelů na základě výzkumu Muzea hlavního města Prahy v Praze – Ruzyni. Fotografie modelu z výstavy Cesta do hlubin města – 12 nej … objevů pražské archeologie. Kredit: Archeologický ústav AV ČR

Rondely – vcelku nejasná záležitost

Fenomén rondelového stavitelství mladšího neolitu byl již popsán vícekrát a vzhledem k neustálému nárůstu pramenné základny se mu pozornost věnuje i nadále (Podborský 1988; Petrasch 1990; Trnka 1991; Řídký 2011; Řídký a kol. 2018). Východní Čechy patří k oblastem, kde byl tento jev zaznamenán již v počátcích výzkumu. Mezi první archeologicky zkoumané rondely v Čechách totiž patří Lochenice u Hradce Králové (rondel se dnes uvádí jako Lochenice I), částečně probádaný v osmdesátých letech 20. století (Buchvaldek 1990a). Přestože za uplynulá čtyři desetiletí množství rondelů ve sledované oblasti značně narostlo (Kovárník 2016), bylo archeologickým výzkumem zkoumáno jen několik dalších objektů.

V první řadě se jedná o rondel v Holohlavech (Kalferst – Vávra 1998), nově také o systematický výzkum v Plotištích nad Labem (Kovárník 2016) a ZAV Předměřicích (Novák – Hornik 2016, s. 15). Ostatní objekty byly zjištěny pomocí letecké prospekce (Kovárník 2012). Celkově se v současnosti jedná o osm objektů (tab. 3). Mezi nimi se nachází i problematický, dodnes v terénu patrný kruh v Třebověticích (okr. Jičín). Jeho příslušnost do období mladého neolitu není nezpochybnitelná, navíc z jediného dosud provedeného průkopu valem pochází keramika z doby laténské (Vokolek 1973a). Tvarově nicméně podoba tohoto objektu rondelovým stavbám odpovídá a není ani vyloučeno jeho opakované pravěké využívání.

Všechny dosud zjištěné rondely ve východních Čechách se nacházejí v královéhradecké sídelní enklávě. Nápadná je jejich koncentrace v prostoru labského pravobřeží mezi Hradcem Králové a Jaroměří (obr. 24), která odpovídá celkově silné koncentraci osídlení mladší StK v této oblasti. Podobnou situaci shledáváme na Kolínsku (Šumberová 2012), v pražské oblasti (Řídký 2011), ale také v mimočeských regionech se srovnatelnou mírou archeologického poznání, jakými jsou Dolní Rakousko či Bavorsko (Lenneis a kol. 2017, s. 276–312). Mezi hustotou osídlení a rondely je zjevná korelace, nicméně se nemusí jednat o kauzální vztah, jak se pokusíme doložit v závěru.
Studium rondelů, jejich lokalizace a postavení v sídelní hierarchii přímo souvisí s úvahami o centrálních místech v období neolitu. Tento směr vychází ze skutečnosti, že počet sídlišť významně převyšuje množství rondelů. Existují tedy sídliště bezprostředně přiléhající k rondelové stavbě, stejně jako ta, která jsou podle současného stavu poznání od rondelu vzdálena i několik desítek kilometrů. Takovou sídelní oblastí, v níž rondely neznáme, je pardubicko-chrudimská enkláva.
Pojem centrality byl do archeologického diskurzu převzat z vlivných prací geografa Waltera Christallera (1893–1969). Protože původní koncept byl vypracován na struktuře měst (Christaller 1933), našla teorie první ohlasy především v archeologii středověku (Denecke 1973; Gringmuth-Dallmer 1999). Pro námi sledované období neolitu se ji pokusili rozpracovat např. Guntram M. Schwitalla (1996, s. 63–70), nebo Jörg Petrasch (2003).
Konstrukt vychází z předpokladu, že některá sídla jsou ve struktuře osídlení nadřazena jiným, resp. přitažlivost daná jejich centrální pozicí (společenskou a/nebo geografickou) je větší. Míra centrality
daného místa se řídí zastoupením předem definovaných prvků, tzv. atributů centrality. Čím více se jich v daném místě nachází, tím vyšší je jeho pozice v rámci hierarchie sídelní struktury. V rámci středověkých sídel mají centrální funkci tyto atributy: vláda (Herrschaft), ochrana (Schutz), obchod (Handel), řemeslo – živnost (Gewerbe) a kult (Gringmuth-Dallmer 1999, Abb. 1). Sídelní struktura je pak definována takto: Nejvýše stojí tzv. komplexní centrum, které v sobě spojuje všechny jmenované atributy. Níže se nacházejí sídla, která spojují více atributů v různých kombinacích (obchod a živnost, ochranná funkce a živnost atd.). Ještě níže ve struktuře leží místa, u nichž je možné najít pouze jeden z atributů centrality (např. farní obec bez tržního práva nebo obec s filiálním kostelem). Na bázi pyramidy se nacházejí soběstačné osady, které však nemají žádnou centrální funkci.

Celý koncept lze přinejmenším modelově bez větších problémů upravit a aplikovat rovněž na sídelní strukturu v neolitu. Týká se to zejména jeho mladšího úseku, kdy počet různých atributů či jejich četnost, a tím i zachytitelnost, narůstá (rondely, dálková distribuce). Limitujícím faktorem pro archeologické prostředí je ovšem skutečnost, že pro definici míst s vyšší než základní centrální funkcí je nezbytné, aby všechny atributy v daném místě byly současné. Dalším důležitým faktorem je to, že v zásadě se na vrcholu pyramidy musí nacházet někdo (jednotlivec či skupina), kdo jednotlivé atributy v celé struktuře garantuje, tedy např. zaručuje právo či ochranu, vytváří podmínky především pro
dálkový obchod (směnu) atd. Na základě tohoto nutného předpokladu je tak nejprve potřeba v rámci neolitické společnosti identifikovat výlučné skupiny či jedince a teprve pak přistoupit k modelaci sídelní hierarchie na základě teorie centrálních míst.

Tento text je úryvkem z knihy
Pavel Burgert: Neolit ve východních Čechách
Academia 2019
O knize na stránkách vydavatele
obalka-knihy

Viz také: Rondely – hráli neolitici fotbal?

Středověk - ilustrační obrázek. Rukopis rukopisu Ruralia commoda, 14. století, licence obrázku public domain

Adamité: realita vs. fikce podle středověkých cestopisů

Málokteré téma husitské historie je natolik atraktivní jako adamitství, budící pozornost, pochybnosti i kontroverze přinejmenším …

One comment

  1. Letokruhy, slupky plodů jako obaly jader, vrstvy oblečení jako ochrana lidské bytosti…

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close