Ketonové diety víceméně stojí na omezení příjmu sacharidů a neomezeném příjmu tuků, doporučují se (tedy pokud jde o seriózní doporučení) jen někomu a krátkodobě, obvykle za účelem rychlého snížení hmotnosti. Nicméně nové experimenty ukazují, že by mohly hrát roli i jako prevence neurodegenerativních chorob.
Ai-Ling Lin a její kolegové z University of Kentucky došli ke svým výsledkům na základě pokusů na mladých a zdravých myších. Myši krmené ketonovou dietou měly po 16 týdnech nižší hladiny glukózy v krvi, lepší průtok krve mozkovými cévami, lepší mikrobiom ve střevě i lepší fungování hematoencefalické bariéry. Z mozku lépe dokázaly odstraňovat i vznikají plaky amyoloidů beta, které se spojují s Alzheimerovou chorobou. Změny při fungování mozku na ketonové dietě ve srovnání s kontrolní skupinou byly sledovány pomocí zobrazovacích technik.
Jiné studie u lidí měly doložit i pozitivní účinky ketonové diety na osoby trpící Parkinsonovou nemocí, epilepsií a autismem. Nová studie je ale zajímavá tím, že byla provedena na zdravých (myších), tedy zkoumá ketonovou dietu nikoliv ve smyslu léčby, ale prevence. Navíc se ale ukázalo, že i starší myši lze takto udržovat bez příznaků stárnutí.
Příčinou těchto změn podle studie je především inhibice mTOR (mamalian target of rapamycin), což je protein, který reguluje metabolismus, buněčný růst atd. Nicméně podobný efekt má kalorické omezení nebo podávání onoho rapamycinu. Rapamycin je imunosupresor a látka s velmi komplexními účinky. Nedá se z toho prostě usoudit, že když budeme pilně zobat rapamycin, budeme všichni mladí, zdraví a šťastní. V USA již ale rapamycin i další farmakologicky podávané inhibitory TOR byly schváleny FDA (Federální komise pro drogy a léčiva) a lékaři je pacientům mohou předepisovat (sirolimus).
Zdroj: Phys.org
Jennifer Lee et al, Neuroimaging Biomarkers of mTOR Inhibition on Vascular and Metabolic Functions in Aging Brain and Alzheimer’s Disease, Frontiers in Aging Neuroscience (2018). DOI: 10.3389/fnagi.2018.00225
Zdroj: MedicalXpress.com a další
Poznámky: Stačí si dohledat, za co všechno rapamycin může odpovídat, je to imunosupresivum, ale i antimykotikum (působí proti houbám/plísním/kvasinkám). Experimentuje se s ním v onkologii, ovlivňuje hladinu inzulínu, metabolismus lipidů, blokuje zřejmě účinky některých antidepresiv… Ono „rapa“ je mimochodem od Rapa Nui, což je místní název Velikonočního ostrova. Látka byla totiž původně izolována jako produkt půdní bakterie Streptomyces hygroscopicus z Velikonočního ostrova. Otázka samozřejmě (mj.) je, zda cpát se celoživotně něčím, co potlačuje imunitu, by nebylo nakonec spíš kontraproduktivní…?
Potíže s ketonovými dietami jsou asi celkem jasné, přebytek tuků (přitom neomezují živočišné tuky), přebytek cholesterolu, metabolická zátěž (játra, ledviny, žlučník). Maso a zelenina bez pečiva a příloh se též prodraží.
Je to tedy celé nutně dost komplikované, nicméně určitě je zde patrná společenská poptávka/tržní potenciál, takže vše kolem mTOR se jistě bude dál zkoumat.
Prosím o sdělení, kde je možné Rapamycin sehnat.
Děkuji, Anýžová