Neutrinový Experiment NOvA zaznamenal první částice

Experiment NOvA, jehož detektor se po dokončení stane nejúčinnějším neutrinovým detekčním zařízením na území USA, zaznamenal první třírozměrné dráhy prolétávajících částic. V Česku na tomto experimentu úspěšně spolupracuje tým fyziků, inženýrů a techniků z ČVUT, Fyzikálního ústavu AV ČR a Univerzity Karlovy. Spolupráce je finančně podporována programem INGOII MŠMT. Po dokončení první části detektoru začali vědci zaznamenávat první data o průletech částic ze spršek kosmického záření, neustálého toku částic přilétajících do zemské atmosféry z vesmíru.

„Abychom dosáhli tohoto milníku, bylo zapotřebí několikaleté spolupráce mezi univerzitami, národními laboratořemi a soukromými společnostmi,“ uvedl Pier Oddone, ředitel Fermiho národní laboratoře (Fermilab), jež je zodpovědná za výstavbu detektoru NovA. V současnosti je v detektoru, který je stavěn v Ash River v Minnesotě, aktivní zatím jen část o délce 3,6 metru, šířce 4,5 metru a výšce 6 metru, zatímco kompletní detektor bude mít rozměry 60 m x 16 m x 16 m.

S kompletním detektorem vědci plánují zkoumat vlastnosti tajemných elementárních částic zvaných neutrina. Stejně jako kosmické záření se i neutrina vyskytují v atmosféře ve velkém počtu, jsou ale téměř nehmotná a s okolní hmotou interagují jen velmi vzácně. Odhaduje se, že velká část dnešních neutrin pochází z doby vzniku vesmíru – velkého třesku. „Čím více toho o neutrinech víme, tím více se toho dovídáme o raném vesmíru a o tom, jak náš svět funguje na nejzákladnější úrovni,“ řekl mluvčí experimentu NOvA Gary Feldman z Harvardské univerzity.

V polovině letošního roku se z urychlovače ve Fermilabu (poblíž Chicaga) začne posílat svazek neutrin skrz Zemi do 800 km vzdáleného detektoru NOvA, ležícího u kanadských hranic. Částice vznikající v detektoru při srážkách neutrin zanechávají světelnou stopu, kterou detektor zaznamenává, a umožňuje tak fyzikům identifikovat původní neutrina a měřit jejich energii. „Když kosmické záření prochází detektorem, zanechává za sebou přímé dráhy a odevzdává v detektoru dobře známé množství energie. Výborně se tak hodí na jeho kalibraci,“ vysvětluje Mat Muether, mladý výzkumník podílející se na výstavbě detektoru. „Je známé a je ho dostatek. Je to vynikající nástroj na ladění nového detektoru. Proto každý kosmické záření miluje,“ dodává Muether.

Při současné velikosti detektor registruje více než 1000 průchodů kosmického záření za sekundu. Zároveň procházejí detektorem i neutrina z kosmického záření, supernov a Slunce, ale v záplavě lépe rozeznatelných stop kosmického záření je obtížné je najít. Jakmile Fermilab začne dodávat velmi intenzivní svazek neutrin, bude detektor NOvA zaznamenávat data každých 1,3 sekundy. Detekce neutrin v tomto krátkém pulsu pak bude jednodušší.

Na experimentu NOvA pracuje 180 vědců, techniků a studentů z 20 univerzit a laboratoří v USA a z dalších 14 institucí z celého světa. Vědci jsou financováni americkým ministerstvem energetiky, národní nadací pro vědu a grantovými agenturami z České republiky, Řecka, Indie, Ruska a Velké Británie.

Fermilab je nejvýznamnější americkou národní laboratoří částicové fyziky. Nachází nedaleko Chicaga a je provozována Fermiho výzkumnou aliancí.

tisková zpráva Fyzikálního ústavu AV ČR

Mimořádně jasný bolid z 5. ledna 2020 nad Německem a Polskem podrobně zachycený Českou částí Evropské bolidové sítě

V časných ranních hodinách krátce po čtvrté hodině v neděli 5. ledna 2020 upoutal pozornost …

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close