Archiv článků: neutrina

Vysokoenergetická neutrina může generovat i splynutí černých děr

Neutrinová observatoř IceCube v Antarktidě občas zaznamenává interakce neutrin, u nichž je obtížné vymyslet nějaký věrohodný scénář jejich vzniku. Nesou totiž příliš mnoho energie. Tyto signály přicházejí z různých, náhodných směrů, takže jejich příčinou zřejmě musí být nějaký „obecný“ jev. Podle nové teorie by mohly vznikat srážkami černých děr. Výzkum …

více »

Neutrina umožňují zkoumat strukturu protonu

Vědci z mezinárodní spolupráce MINERvA použili ve Fermilabu svazek neutrin ke zkoumání struktury protonu. Vzniká tak nová technika umožňující nahlédnout do atomového jádra. Jak uvádí první autor článku Tejin Cai (York University, dříve University of Rochester), výsledkem by mohly být nové informace jak o velikosti, tak i o tvaru protonu. …

více »

Existence sterilních neutrin se nepotvrdila

Několik fyzikálních teorií předpokládá existenci čtvrtého typu neutrin, tzv. sterilních. Experimenty provedené v rámci projektu Stereo je však nepotvrdily. Dále tedy platí, že známe tři typy neutrin, elektronová, mionová a tauonová, která se pomocí oscilace mohou měnit jedno v druhé. V roce 2011 se zjistila anomálie mezi pozorovaným a předpovídaným …

více »

Dá se inflační kosmologie falzifikovat? Odpovědí může být kosmické gravitonové pozadí

Inflace představuje koncept, který je dnes součástí kosmologického mainstreamu. V zásadě praví, že homogenita pozorovaného vesmíru (vesmír je ve velkých měřítkách přibližně homogenní, izotropní a plochý) je důsledkem toho, že vznikl z původně malé provázané oblasti. Ta se krátce po velkém třesku rozpínala exponenciální rychlostí a vytvořila vše, co dnes …

více »

Objevili nový zdroj vysokoenergetických neutrin: blazar

Na antarktické neutrinové observatoři IceCube zachytili a analyzovali vysokoenergetická neutrina, o nichž se předpokládá, že by mohla pocházet z oblastí mimo Mléčnou dráhu. Existence těchto částic by mohla přinést také novou fyziku nad rámec Standardního modelu. Studie, kterou provedl marocký astrofyzik Salah Eddine Ennadifi a jeho kolegové, má vysokoenergetická neutrina …

více »

Fyzikové zveřejnili první výsledky z úplného souboru dat experimentu Daya Bay

Experiment Daya Bay přinesl doposud nejpřesnější měření směšovacího úhlu neutrin θ13, klíčového parametru pro porozumění, jak neutrino mění svou vůni. Mezinárodní neutrinový experiment Daya Bay se nachází v jižní Číně a skládá se z válcových detektorů částic ponořených do vodních bazénů ve třech podzemních halách. Osm detektorů sbírá světelné signály …

více »

Neutrina a antineutrina nebudou totožná

V Itálii pod téměř kilometrem skály, která má maximálně odstínit šum prostředí, běží detektor CUORE (Cryogenic Underground Observatory for Rare Events), používaný k práci s neutriny. Nový výzkum se zaměřil na možnost, že by neutrino mohlo být svou vlastní antičásticí, tedy spadalo mezi tzv. Majoranovy fermiony (žádný příklad z této …

více »

Sterilní neutrina asi neexistují

Nové výsledky experimentu MicroBooNE vedou k závěru, že žádné rozšíření Standardního modelu se nekoná. MicroBooNE (Mini Booster Neutrino Experiment) probíhá ve Fermi National Accelerator Laboratory amerického ministerstva energetiky. Po více než dvě desetiletí zůstávala teorie čtvrtého neutrina slibným vysvětlením anomálií pozorovaných při dřívějších fyzikálních experimentech, mj. i třeba v roce …

více »

Zdroj monoenergetických elektronů pro neutrinový experiment KATRIN připraven

V ÚJF AV ČR byl úspěšně připraven dosud nejsilnější kalibrační zdroj monoenergetických elektronů na bázi 83Rb. V Technologickém Institutu Karlsruhe (KIT) bylo právě zahájeno měsíční měření tohoto zdroje. Měření umožní detailně prozkoumat řadu vlastností komplexní aparatury KATRIN. Unikátní kalibrační zdroj konverzních elektronů je založen na principu radionuklidového generátoru 83Rb/83mKr. Mateřský …

více »

Životnost kvantových počítačů omezuje kosmické záření

Foto: © Dollar Photo Club

Praktické využití kvantových počítačů závisí nejen na počtu qubitů, které dokážeme provázat, ale i na tom, jak dlouho dokážeme zapletený stav udržet, než dojde ke kolapsu vlnové funkce (dekoherenci). V současnosti nejstabilnější kvantové počítače (qubity na bázi supravodičů) dokáží výpočty provádět v řádu stovek mikrosekund. Viz také o novém experimentu: …

více »

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close