Archiv článků: neutrina

Praktické využití kvantových počítačů závisí nejen na počtu qubitů, které dokážeme provázat, ale i na tom, jak dlouho dokážeme zapletený stav udržet, než dojde ke kolapsu vlnové funkce (dekoherenci). V současnosti nejstabilnější kvantové počítače (qubity na bázi supravodičů) dokáží výpočty provádět v řádu stovek mikrosekund. Viz také o novém experimentu: …

Sterilní neutrino je hypotetický typ neutrina, na které by působila pouze gravitace, nikoliv slabá interakce. Známá neutrina, elektronové, taunové a mionové, na sebe můžou přecházet. Za objev této tzv. oscilace neutrin byl v roce 2015 udělena Nobelova cena za fyziku. Ačkoliv většinu známých dat lze vysvětlit třemi známými neutriny, některé …

Může někdo schytat smrtelnou dávku neutrinového záření? Otázka je na první pohled nesmyslná. Neutrina jsou všudypřítomná, ale s běžnou hmotou prakticky neinteragují. Máme velký problém, abychom je vůbec dokázali zachytit, a musíme za tímto účelem budovat sofistikovaná zařízení. Jak by nám potom neutrina mohla jakkoliv ublížit? (R. Munroe uvádí i …

Pokud by mohlo docházet k této reakci, znamenalo by to, že neutrina jsou současně svými vlastními antičásticemi. Vědci z laboratoře Facility for Rare Isotope Beams na Michigan State University ve spolupráci s odborníky z University of North Carolina-Chapel Hill a španělské Universidad Autonoma de Madrid vypracovali teoretický model pro speciální …

CNO cyklus představuje minoritní způsob přeměny vodíku na helium. Reakce začíná od protonu a uhlíku 12C. Gioacchino Ranucci, fyzik z University of Milan, a jeho kolegové z projektu Borexino oznámili na (on-line) konferenci Neutrino 2020 první důkaz o existenci jistého typu slunečních neutrin, které mají být výsledkem jaderné fúze typu …

Nový výzkum opět oprašuje myšlenku, že rozdílné vlastnosti neutrin a antineutrin mohou vysvětlit, proč ve známém vesmíru převládá hmota nad antihmotou. Neutrina jsou stále záhadou. Teorií zde existuje nepřeberně, podle některých názorů mohou být např. neutrina a antineutrina totožná, šlo by tedy o Majoranovy fermiony. Nový výzkum navazuje na myšlenky …

Podle nového výzkumu se vysokoenergetická neutrina rodí spolu s rádiovými záblesky aktivních galaktických jader (kvasarů). Ruští astrofyzici to tvrdí na základě porovnání dat z antarktické „neutrinové observatoře“ Ice Cube a záznamů dlouhých elektromagnetických vln z radioteleskopů (Max Planck Society v Effelsbergu, ruský RATAN-600 na severním Kavkaze…). Do výzkumu se zapojili …

Majoranovy fermiony, částice, které by současně byly svými vlastními antičásticemi, podle všeho neexistují. Respektive jejich existence se nepodařilo potvrdit, a to alespoň ve verzi, s níž se koketovalo v roce 2017. Tehdy mělo jít o tzv. chirální Majoranovy fermiony. Vědci z Penn State University a University of Wurzburg prošli „důkazy“ …

Neutrina sice mají nepatrnou hmotnost, přesto však hrají klíčovou roli v kosmologii i v částicové fyzice. Hmotnost těchto elementárních částic dosud neznáme, ale již první výsledek mezinárodního experimentu KATRIN (Karlsruhe Tritium Neutrino experiment) její rozsah výrazně zúžil. Podrobná analýza prvního čtyřtýdenního měření z jara 2019 ohraničila velikost této fundamentální veličiny …

Podle jedné teorie by neutrina mohla být svými vlastními antičásticemi, jednalo by se tedy o tzv. Majoranovy částice. Experiment GERDA prováděný v podzemní laboratoři v italském Gran Sasso v této souvislosti s dosud největší citlivostí ověřuje možnost, že by neutrony mohly podléhat dvojitému beta rozpadu. Standardní model totožnost neutrin a …