Středověk - ilustrační obrázek. Rukopis rukopisu Ruralia commoda, 14. století, licence obrázku public domain
Středověk - ilustrační obrázek. Rukopis Ruralia commoda, 14. století, licence obrázku public domain

Neznámá pražská archeologie

Další upírské pohřebiště uprostřed Čech. Proč po přijetí křesťanství začaly pohřby s mincí pod jazyk? Zajímavosti a perličky subjektivně vybrané při četbě níže uvedené knihy (zájemci zde jistě najdou i řadu dalších informací, především při popisu méně známých pražských lokalit).

Dlouho se předpokládalo, že přechod od pohřbívání žehem ke kostrovým pohřbům proběhl v souvislosti s nástupem křesťanství, ale asi je to složitější. Ke změně došlo totiž v 9. století, tedy v době, kdy v Čechách christianizace byla ještě v samých počátcích. Příčiny byly zřejmě jiné.
S přijetím křesťanství se dává do souvislosti až další změna, postupné omezování bohaté hrobové výbavy. V polovině 10. století mizí z hrobů keramika a potravinové milodary, šperky se omezují např. na náušnice a prsteny. V polovině 11. století se kupodivu objevují mince vkládané ne sice pod jazyk, ale do dlaně – což je s podivem, protože i tak to spíše vypadá jako pohanský zvyk, „dar pro převozníka“. (Nakonec mohlo jít zčásti i o to, že tento zvyk dokumentuje větší rozšíření peněz, i když ty se začaly razit už ve století 10.)
Relativně neznámá je dnes také existence velkého pohřebiště v Lahovicích (proti přístavu Radotín). Od poloviny 9. do poloviny 11. století zde bylo pohřbeno asi 450-500 lidí, na některých tělech přitom nacházíme pravděpodobně stopy antivampyrických zásahů (svázání rukou, zatížení těla kameny). Nejznámější jsou pohřby tohoto typu z Čelákovic u Prahy (z 11. století; i když podle jiných interpretací zde šlo spíš o pohřby těl z popraviště a z mnohem pozdější doby).

Zajímavost ještě ze starší doby. Osídlení Prahy a středních Čech prý bylo v pravěku nejhustší v pozdní době bronzové. Za knovzíské kultury od 13.-9. stol. př. n. l. měla být hustota osídlení dokonce vyšší než ještě v raném středověku; knozíské osady v Praze jsou někde od sebe vzdáleny jen stovky metrů. Počátek doby železné se kryje se zhoršením klimatu, čímž se dá vysvětlit přechodný pokles populace. Proč však vyšší hustota osídlení nenastala třeba zase v době Keltů. (A opravdu to tak je? Nepotřebovala keltská centra velké množství lidí, která by je uživila? Neumožňovalo vyšší výnosy např. železo používané mnohem masověji než předtím nástroje z bronzu?)

Na Vltavě existovalo v minulosti mnohem více ostrovů. Ačkoliv mnohé z nich se staly součástí pevniny, jak se město zvedalo díky vrstvám suti, došlo zde i k opačnému procesu. Mnohé starší vltavské ostrovy se ocitly pod vodou, když se hladina řeky zvedla jezy o 3-4 metry (ve 2. polovině 13. století kvůli provozu mlýnů).

Za pozornost také stojí množství zaniklých osad v Praze. Asi nejznámější je tento případ z Klánovického lesa, ale podobných památek existuje v Praze víc. Osídlení mizelo v různých dobách, nejenom během válečných let (husitské války, třicetiletá válka atp.). Zaniklá ves Hol prý dokonce inspirovala pohádku Zvířátka a Petrovští.

Zdroj: Ivana Boháčová, Jaroslav Podliska a kol.: Průvodce pražskou archeologií
Archeologický ústav ČR, Národní památkový ústav 2017

Ekonomika římského císařství: prosperita bez inovací

Výnosnost některých plodin dosahovala hodnot, jaké jsou srovnatelné s celoevropským průměrem v letech 1500 až …

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close