(c) Graphicstock

Nová antivirotika snižují potřebu transplantace jater

Počet transplantací jater pro jejich chronické selhání z důvodů hepatitidy C rychle klesá v Evropě i v USA. Příčinou jsou přímo působící antivirotika, kterými se začalo léčit v roce 2014. Stejný trend zaznamenal i Institut klinické a experimentální medicíny. Od zavedení cílené léčby hepatitidy C v IKEM klesl počet transplantovaných pro tento typ hepatitidy na třetinu.

Ještě před pár lety dostávalo nová játra kvůli HCV 15 % transplantovaných, loni to bylo pouhých 6 pacientů z celkového počtu 158 provedených výkonů. Vysvětlení je jednoduché. Chronická hepatitida C pozvolna mění zdravá játra v játra cirhotická, laicky řečeno játra tvrdnou. Cirhotická játra ještě několik let udržují svou funkci nutnou pro život pacienta, pak ale začnou selhávat a jediným řešením je transplantace. Pokud se ale virové infekce vyléčí, dokáží lékaři selhání jater zabránit.

Před rokem 2014, kdy se virová hepatitidy typu C léčila pouze preparáty založenými na interferonu alfa, se podařilo vyléčit nejvýše jednu čtvrtinu pacientů, kteří již měli jaterní cirhózu. Teď počet vyléčených dramaticky stoupl. Ambulancemi Institutu klinické a experimentální medicíny jich za poslední 4 roky prošlo více než 800. „Současnými výsledky jsem opravdu potěšen, dokládají, že současná péče o pacienty s chronickou hepatitidou C snese srovnání s úrovní péče v dalších zemích západní Evropy a v USA. Měli bychom udržet krok i ve vyhledávání infikovaných jedinců v populaci, abychom dosáhli významného snížení prevalence infekce virem hepatitidy C v následujících deseti letech. Transplantaci jater budou potřebovat stále častěji pacienti s jinými chorobami jater a počet dárců orgánů je omezen. Je proto žádoucí, aby hepatitida C toto pole zcela vyklidila,“ vysvětluje prof. MUDr. Julius Špičák, CSc., přednosta Kliniky hepatogastroenterologie IKEM.

Bezprostředně po zavedení přímo působících antivirotik do běžné praxe v roce 2014 se v IKEM léčili na prvním místě nejvíce ohrožení pacienti, tj. ti, kteří již měli jaterní cirhózu. Léčbou přímo působícími antivirotiky se tak brzy vyléčili všichni, kteří již měli jaterní cirhózu a u žádného z vyléčených se v dalších letech nerozvinulo chronické selhání jater. „Sama jsem léčila více než 100 pacientů s jaterní cirhózou přímo působícími antivirotiky. Všem jsem s nadšením oznamovala, že jsou vyléčeni, že se infekce virem hepatitidy C zbavili. Ihned poté jsem ale jejich radost trochu pokazila tím, že cirhózu mají stále a musí proto stále docházet na kontroly za účelem časného vyhledávání nádoru jater, který může i po úspěšné léčbě v játrech vzniknout. Pocit z opravdu dobře vykonané práce mám v případě, když informuji o vyléčení pacienta bez cirhózy, takový pacient je opravdu zdravý a žádná další kontroly nepotřebuje,“ říká MUDr. Soňa Fraňková, Ph.D., lékařka Kliniky hepatogastroenterologie IKEM.

Pacienti, kteří po roce 2014 byli indikováni k transplantaci jater pro jaterní selhání při chronické hepatitidě C, obvykle o své chorobě nevěděli a jejím prvním projevem byly právě příznaky selhání tohoto orgánu. Vyléčení chronické hepatitidy C u pacientů s cirhózou jater sice zabrání rozvoji selhání životně důležitého orgánu a riziko vzniku nádoru (hepatocelulárního karcinomu) se úspěšnou léčbou sníží, ale stále trvá. Tito pacienti pak musí nadále navštěvovat svého lékaře, i když jen 2x do roka, a pravidelně docházet na ultrazvuková vyšetření jater, aby se případný nádor odhalil včas a mohlo se přistoupit k jeho chirurgickému odstranění nebo transplantaci. I když nádor vznikne jen asi u 3 pacientů ze 100, musí na pravidelné kontroly docházet všichni ti, kteří již v době léčby měli cirhózu.

V současnosti je v IKEM léčeno stále více pacientů s hepatitidou C bez dalších komplikací, proto také počet těch, kteří musejí podstoupit chirurgický zásah do těla v podobě resekce jater nebo přímo operace je minimální. Směr dalšího snažení lékařů je tak jasný: včas diagnostikovat a vyléčit co nejvíce pacientů dříve, než infekce jejich játra přemění v cirhotická. „Léčba je dnes jednoduchá, složité je ale všechny infikované jedince odhalit. Chronická hepatitida C často probíhá mnoho let bezpříznakově a prvním příznakem může být až projev selhání jater. Infikovaní jedinci musí být aktivně vyhledáváni. Pomáhají nám v tom praktičtí lékaři i kolegové z jiných oborů, kteří se setkávají s potenciálně infikovanými jedinci. Každý člověk, který se domnívá, že měl v minulosti možnost infekci virem hepatitidy C akvírovat, by to měl probrat se svým praktickým lékařem a požádat o otestování,“ uzavírá doc. MUDr. Jan Šperl, CSc. z Kliniky hepatogastroenterologie IKEM. Vyšetření na infekci virem hepatitidy C lze na řadě míst též podstoupit anonymně, například v anonymních odběrových místech, kde se testuje HIV.

tisková zpráva Institutu klinické a experimentální medicíny

180 let od vzniku fotografie – zrod daguerrotypie

Vizitkománie, která vypukla v 60. letech 19. století, významně přispěla k rozšíření a popularizaci fotografie. …

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close