(c) Graphicstock

Nová antivirotika snižují potřebu transplantace jater

Počet transplantací jater pro jejich chronické selhání z důvodů hepatitidy C rychle klesá v Evropě i v USA. Příčinou jsou přímo působící antivirotika, kterými se začalo léčit v roce 2014. Stejný trend zaznamenal i Institut klinické a experimentální medicíny. Od zavedení cílené léčby hepatitidy C v IKEM klesl počet transplantovaných pro tento typ hepatitidy na třetinu.

Ještě před pár lety dostávalo nová játra kvůli HCV 15 % transplantovaných, loni to bylo pouhých 6 pacientů z celkového počtu 158 provedených výkonů. Vysvětlení je jednoduché. Chronická hepatitida C pozvolna mění zdravá játra v játra cirhotická, laicky řečeno játra tvrdnou. Cirhotická játra ještě několik let udržují svou funkci nutnou pro život pacienta, pak ale začnou selhávat a jediným řešením je transplantace. Pokud se ale virové infekce vyléčí, dokáží lékaři selhání jater zabránit.

Před rokem 2014, kdy se virová hepatitidy typu C léčila pouze preparáty založenými na interferonu alfa, se podařilo vyléčit nejvýše jednu čtvrtinu pacientů, kteří již měli jaterní cirhózu. Teď počet vyléčených dramaticky stoupl. Ambulancemi Institutu klinické a experimentální medicíny jich za poslední 4 roky prošlo více než 800. „Současnými výsledky jsem opravdu potěšen, dokládají, že současná péče o pacienty s chronickou hepatitidou C snese srovnání s úrovní péče v dalších zemích západní Evropy a v USA. Měli bychom udržet krok i ve vyhledávání infikovaných jedinců v populaci, abychom dosáhli významného snížení prevalence infekce virem hepatitidy C v následujících deseti letech. Transplantaci jater budou potřebovat stále častěji pacienti s jinými chorobami jater a počet dárců orgánů je omezen. Je proto žádoucí, aby hepatitida C toto pole zcela vyklidila,“ vysvětluje prof. MUDr. Julius Špičák, CSc., přednosta Kliniky hepatogastroenterologie IKEM.

Bezprostředně po zavedení přímo působících antivirotik do běžné praxe v roce 2014 se v IKEM léčili na prvním místě nejvíce ohrožení pacienti, tj. ti, kteří již měli jaterní cirhózu. Léčbou přímo působícími antivirotiky se tak brzy vyléčili všichni, kteří již měli jaterní cirhózu a u žádného z vyléčených se v dalších letech nerozvinulo chronické selhání jater. „Sama jsem léčila více než 100 pacientů s jaterní cirhózou přímo působícími antivirotiky. Všem jsem s nadšením oznamovala, že jsou vyléčeni, že se infekce virem hepatitidy C zbavili. Ihned poté jsem ale jejich radost trochu pokazila tím, že cirhózu mají stále a musí proto stále docházet na kontroly za účelem časného vyhledávání nádoru jater, který může i po úspěšné léčbě v játrech vzniknout. Pocit z opravdu dobře vykonané práce mám v případě, když informuji o vyléčení pacienta bez cirhózy, takový pacient je opravdu zdravý a žádná další kontroly nepotřebuje,“ říká MUDr. Soňa Fraňková, Ph.D., lékařka Kliniky hepatogastroenterologie IKEM.

Pacienti, kteří po roce 2014 byli indikováni k transplantaci jater pro jaterní selhání při chronické hepatitidě C, obvykle o své chorobě nevěděli a jejím prvním projevem byly právě příznaky selhání tohoto orgánu. Vyléčení chronické hepatitidy C u pacientů s cirhózou jater sice zabrání rozvoji selhání životně důležitého orgánu a riziko vzniku nádoru (hepatocelulárního karcinomu) se úspěšnou léčbou sníží, ale stále trvá. Tito pacienti pak musí nadále navštěvovat svého lékaře, i když jen 2x do roka, a pravidelně docházet na ultrazvuková vyšetření jater, aby se případný nádor odhalil včas a mohlo se přistoupit k jeho chirurgickému odstranění nebo transplantaci. I když nádor vznikne jen asi u 3 pacientů ze 100, musí na pravidelné kontroly docházet všichni ti, kteří již v době léčby měli cirhózu.

V současnosti je v IKEM léčeno stále více pacientů s hepatitidou C bez dalších komplikací, proto také počet těch, kteří musejí podstoupit chirurgický zásah do těla v podobě resekce jater nebo přímo operace je minimální. Směr dalšího snažení lékařů je tak jasný: včas diagnostikovat a vyléčit co nejvíce pacientů dříve, než infekce jejich játra přemění v cirhotická. „Léčba je dnes jednoduchá, složité je ale všechny infikované jedince odhalit. Chronická hepatitida C často probíhá mnoho let bezpříznakově a prvním příznakem může být až projev selhání jater. Infikovaní jedinci musí být aktivně vyhledáváni. Pomáhají nám v tom praktičtí lékaři i kolegové z jiných oborů, kteří se setkávají s potenciálně infikovanými jedinci. Každý člověk, který se domnívá, že měl v minulosti možnost infekci virem hepatitidy C akvírovat, by to měl probrat se svým praktickým lékařem a požádat o otestování,“ uzavírá doc. MUDr. Jan Šperl, CSc. z Kliniky hepatogastroenterologie IKEM. Vyšetření na infekci virem hepatitidy C lze na řadě míst též podstoupit anonymně, například v anonymních odběrových místech, kde se testuje HIV.

tisková zpráva Institutu klinické a experimentální medicíny

Odstartuje sonda HERA, má významnou českou účast

České instituce a firmy se podílejí na návrhu, realizaci a provozu mise Hera Evropské kosmické …

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *