Pixabay License. Volné pro komerční užití

Nová studie určuje stáří Saturnových prstenců na pouhých 400 milionů let

Nová studie vedená fyzikem Saschou Kempfem z Coloradské univerzity v Boulderu přinesla dosud nejpřesvědčivější důkaz, že Saturnovy prstence jsou pozoruhodně mladé. Výzkum publikovaný v Science Advances stanovil jejich stáří na maximálně 400 milionů let. Výsledky jsou založeny na analýze prachu.
Drobná zrníčka kamenného materiálu proplouvají Sluneční soustavou prakticky neustále. V některých případech může tento tok zanechat tenkou vrstvu prachu na planetárních tělesech, včetně ledu, který tvoří Saturnovy prstence. V nové studii se vědci rozhodli určit datum vzniku Saturnových prstenců tak, že studovali, jak rychle na prstencích tato vrstva prachu narůstá.
Od roku 2004 do roku 2017 autoři studie používali přístroj Cosmic Dust Analyzer na palubě sondy NASA Cassini k analýze smítek prachu poletujících kolem Saturnu. Během těchto 13 let shromáždili pouhých 163 zrnek, která pocházela z oblastí mimo těsné sousedství planety. Ale stačilo to. Na základě jejich výpočtů je pravděpodobné, že Saturnovy prstence shromažďovaly prach jen několik set milionů let. Výzkumníci odhadli, že tato meziplanetární špína přispěje každý rok na každý čtvereční metr Saturnových prstenců mnohem méně než gramem prachu – lehkým posypem, ale dostatečným na to, aby se časem nasčítal.
Jinými slovy, prstence jsou novým fenoménem, který vzniká (a případně i zaniká) během okamžiku, tedy alespoň pokud tuto dobu srovnáme se stářím samotné planety/planetární soustavy. (Proti tomu, že by prstence mohly vzniknout se samotnou planetou, mělo svědčit už to, že obsahují 98 % vody a jen 2 % kamenné hmoty, nicméně samotné jejich stáří z toho odvodit nelze.) V předchozí studii vědci z NASA dospěli k tomu, že led z prstenců pomalu prší na planetu a za dalších 100 milionů let by prstence mohly zcela zmizet.
Nadcházející mise NASA Europa Clipper, jejíž start je naplánován na rok 2024, by měla mít na sondě analyzátoru prachu příští generace, mnohem citlivější a sofistikovanější.
A nakonec – jsou-li prstence tak krátkověké, máme vlastně docela štěstí, že tento působivý jev můžeme vůbec pozorovat.

Sascha Kempf, Micrometeoroid infall onto Saturn’s rings constrains their age to no more than a few hundred million years, Science Advances (2023). DOI: 10.1126/sciadv.adf8537. www.science.org/doi/10.1126/sciadv.adf8537
Zdroj: University of Colorado – Boulder / Phys.org

Viz také: Saturnovy prstence mohou být pozůstatkem měsíce Chrysalis

Antihmota v kosmickém záření znovu otevírá otázku temné hmoty v podobě části WIMP

Částice WIMP (Weakly Interacting Massive Particles) představují jednoho z kandidátů na temnou hmotu. Podle nové …

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *