Archeologové zkoumali unikátní koženou šupinovou zbroj nalezenou v hrobce jezdce v severozápadní Číně. Design a konstrukční detaily zbroje naznačují, že pochází z novoasyrské nebo novobabylonské říše z období mezi 8. a 6. stoletím př. n. l..
Zbroj byla objevena v roce 2013 v hrobce asi 30letého muže v Yanghai (Jang-chan, Turfan). Šupinová zbroj představovala unikátní vojenskou techniku, protože bojovníka chránila, aniž ho příliš omezovala v pohybu (byla určena pro „lehkou jízdu“). Šlo v podstatě o kousky kovu uspořádané do řad a našité na podklad. Výroba (včetně výroby kovových „miništítků“) byla pracná, zbroj v důsledku toho drahá. Nebylo vůbec běžné, že by se se svým majitelem pohřbívala – i tím je příslušný nález výjimečný.
Technické podrobnosti: Zbroj byla vyrobena z přibližně 5 444 menších šupin a 140 větších šupin, které spolu s koženými tkanicemi a podšívkou vážily mezi 4 a 5 kg. Zbroj připomíná vestu, která chrání přední část trupu, boky a spodní část zad. Dá se rychle nasadit bez pomoci další osoby a padne lidem různé postavy.
Z nálezu samozřejmě těžko říct, zda šlo o žoldnéře najatého do asyrské armády, který se s ní pak vrátil domů, o kořist apod. Každopádně jde o důkaz kontaktu mezi Blízkým východem a Čínou už na počátku 1. tis. př. n. l.
Patrick Wertmann et al, No borders for innovations: A ca. 2700-year-old Assyrian-style leather scale armour in Northwest China, Quaternary International (2021). DOI: 10.1016/j.quaint.2021.11.014
Zdroj: University of Zurich / Phys.org
Poznámky PH:
Omlouvám se znalcům výzbroje, sám znám rozdíly mezi koženou, kroužkovou a jinou zbrojí tak maximálně z tabulek Dračího doupěte. V původním abstraktu se ani nepíše, zda to celé bylo bronzové, nebo železné; předpokládejme to druhé, proč by měli v novoasyrské říši mít bronzovou zbroj, asi. Tím to ale zase je zajímavé z jiného pohledu: v Číně technologie železa nastupovala až později a dost nejasně (není tak zřetelný přechod mezi dobou bronzovou a železnou).
Nějaké kontakty určitě existovaly i předtím, než vznikla Hedvábná stezka. Do Číny (zřejmě) dorazilo poselstvo Marka Aurelia. Ovšem cesta zbroje není asi jako pohyb koření, skla nebo porcelánu, že by šlo o normální obchodní komoditu, spíše se spolu s tím přesouval i ten, kdo ji používal (jakkoliv ji mohli nosit různě vysocí lidé – viz výše).
Navíc se ani nedá říct, že by šlo o přenos technologie – prostě ojedinělý předmět, nic na tomto základě se tehdy v severozápadní Číně dál nevyrábělo.
Navíc tehdejší severozápadní Čína znamená spíš kočovnické státy navázané na Írán a Střední Asii než vlastní centrum čínské civilizace.
Jinak příslušná zbroj byla určena výhradně pro jezdce, nebo je to cca univerzální? Novoasyrská říše dle jiných zdrojů se právě bez drahé jízdy (respektive bojových vozů) dokázala téměř obejít (levné železné zbraně pro pěchotu, vše „komodita“…). Obecně právě to, že novoasyrská říše v té době/oblasti byla zřejmě jediným státem s takto standardizovanou vojenskou technikou pak pomohlo určit i vlastní původ zbroje.