Havran, zdroj wikipedia, licence obrázku public domain
Havran, zdroj wikipedia, licence obrázku public domain

Novokaledonská vrána umí vše

Krkavcovití géniové zvládnou nejen sofistikované používání nástrojů, ale i „dedukce fyzikálního typu“. Dokáží například odhadnout hmotnost/hustotu předmětu z toho, jak se pohybuje ve větru. Dosud byla podobná schopnost zaznamenána pouze u člověka (poznámka PH: i když je samozřejmě otázka, kde všude se takto specifický kognitivní test třeba prováděl; nicméně třeba u šimpanzů ano a ti v něm selhali).
Je celkem jasné, že dokázat odhadnout vlastnosti objektu na základě pozorování je výhodnější, než to zjistit až při přímé manipulaci. Vrána takto hned pozná, že třeba kus lepenky si může odnést, zatímco stejně velký kus dřeva ne, a nemá smysl se o to ani pokoušet.
Pokus vědci provedli s 12 vránami odchycenými v přírodě. Uspořádání bylo celkem sofistikované, kdy se 6 vran nejprve naučilo, že k tomu, aby získaly pamlsek z úzké nádoby, do ní musí vhodit předmět těžší než voda. Poté pozorovaly chování různých předmětů v proudu vzduchu z ventilátoru. Na základě jejich pohybu si pak vybíraly, co mohou použít pro ponoření do vody.
Druhá skupina vran dostala ještě nezvyklejší uspořádání, když systém vydal pamlsek naopak poté, co se do vody vhodí pouze lehký předmět. Vrány byly otestovány, zda to opravdu chápou. Jakmile se to naučily, vybíraly si následně z poletujících předmětů ty lehké.
Skutečně šlo o to, že vrány se učily pozorováním. Když totiž dostaly na výběr jiné předměty stejné velikosti, jejichž poletování neviděly, vybíraly si náhodně; abychom na druhé straně zase chytré opeřence jenom nechválili, ono nenáhodné vybírání znamenal správnou volbu mezi dvěma předměty v 73 % případů.. (poznámka: bylo by zajímavé vědět, zda to znamenalo cca náhodnou volbu někdy a skoro 100% úspěch u jiných jedinců, čili zda prostě některým vránám to došlo a jiným ne).
Studie byla publikována v Proceedings of the Royal Society B.
https://doi.org/10.1098/rspb.2018.2332
Zdroj: Sciencealert.com

(titulní obrázek: pouze ilustrační, havran, nikoliv novokaledonská vrána)

Poznámky PH:
Např. psi mají s „fyzikálními“ úlohami docela problémy, už jen pochopit, za jaký z překřížených provázků se má zatáhnout, aby se dostali k pamlsku, jim činí potíže.
Samotný experiment, kdy vrána musí použít předmět těžší než k tomu, aby se zvedla hladina a ona se dostala k pamlsku, je již starší a známý až notoricky – viz oblíbené video, obsahující hned několik verzí experimentu.

autor Continentaleurope, zdroj: Wikipedia, licence obrázku GFDL

Kolik Římanů, Hunů a Germánů bojovalo v „největší bitvě“?

Bitva na Katalaunských polích 20. června 451 se někdy považuje za největší vojenské střetnutí starověku, …

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close