Foto: © Dollar Photo Club
Foto: © Dollar Photo Club

Nový implantát ze slitiny titanu, hliníku a vanadu

Olomoucký neurochirurg vyvinul unikátní meziobratlový implantát. Do operační praxe jej zavede jako první na světě.

Šetrnější postup při implantaci náhrady meziobratlové ploténky, rychlejší úleva od bolesti a spolehlivější kostní zhojení – takové jsou hlavní přednosti unikátního implantátu, který vyvinul primář Neurochirurgické kliniky Fakultní nemocnice Olomouc a Lékařské fakulty Univerzity Palackého v Olomouci Lumír Hrabálek. První operaci bederní páteře s využitím originální techniky plánuje ve světové premiéře na podzim tohoto roku.

Jedinečnost titanového a expandibilního implantátu s integrovanou dlahou, nazvaného po svém autorovi LUMIR XLIF CAGE, spočívá zejména ve funkčních parametrech a materiálu, z nějž je vyroben. Do meziobratlového prostoru dosud neurochirurgové vkládali místo ploténky implantát vyrobený z termoplastického materiálu typu PEEK. „Je to umělá hmota, která mírně pruží, je měkká, dobře se obrábí a její výroba je relativně levná. Pro požadovanou stabilitu a následné zhojení však není ideální,“ uvedl Lumír Hrabálek.

Originální konstrukce a osvědčený materiál

Právě materiál, který pro výrobu svého originálního implantátu Hrabálek zvolil, je jednou z jeho hlavních předností. Jde o slitinu titanu, aluminia a vanadu, což je obecně používaný a osvědčený materiál, dobře tolerovaný lidským organismem. Lumír Hrabálek s ním má dobrou zkušenost z jiných operačních postupů. „Vykazuje tzv. primární stabilitu – lépe se ‚zakousne‘ a drží hned od okamžiku zavedení,“ vysvětlil neurochirurg.

K výjimečným vlastnostem nového implantátu patří zároveň zdokonalení jeho funkčních parametrů. Jde totiž o první typ náhrady, která je schopna přizpůsobit se konkrétní velikosti meziobratlového prostoru. „Vlivem degenerativního onemocnění se prostor pro ploténku často sníží, sesedne. Jeho zpětný návrat do původní výšky umožní to, že je implantát expandibilní, schopný distrakce, tedy roztažení. Snížený prostor lze takto roztáhnout na původní rozměr. Míra této distrakce může být různá, podle potřeby od jednoho do čtyř milimetrů. Implantát se tak lépe zaklíní a zároveň se dostane do polohy bližší původnímu fyziologickému stavu,“ popsal Lumír Hrabálek.

Implantát je navíc konstruován ve dvanácti základních velikostech a oproti běžným náhradám je jeho součástí integrovaná dlaha. „Přišroubuje se, a tím se stabilita náhrady podstatně zvýší,“ dodal Lumír Hrabálek. K pevnému spojení obratlů neboli fúzi pak dojde srůstem kostní hmoty vložené do vnitřního prostoru implantátu, která jím následně proroste a spojí se s kostní tkání páteře.

Špičkový lékař je také inovátor

Podle přednosty olomoucké neurochirurgické kliniky docenta Miroslava Vaverky musí být špičkový odborník nejen dobrým lékařem, ale také inovátorem. „Od svého učitele a prvního primáře jsem se naučil, že podmínky nejsou dané a neměnné a že je mohu sám zlepšovat. Už v osmdesátých letech jsem si vyráběl a upravoval nástroje, které tehdy na trhu chyběly. V současné době řada firem nabízí velmi sofistikované nástroje, které vznikají díky úzké spolupráci s neurochirurgy pomocí špičkových technologií. Z výhod implantátu, který vyvinul docent Hrabálek, bude profitovat zejména pacient,“ uvedl docent Vaverka. Klinika v této oblasti působí nadregionálně, ročně se této špičkové operaci páteře s náhradou ploténky v olomoucké fakultní nemocnici podrobí 30 až 50 pacientů. V těchto dnech bylo zahájeno patentové řízení, implantát by pak pro klinickou praxi měl být k dispozici na přelomu srpna a září, kdy olomoučtí neurochirurgové plánují první operaci s jeho využitím. Uplatnění implantátu bude po skončení patentového řízení možné v neurochirurgii kdekoliv na světě.

Šetrnější operační metoda

Vývoj originální myšlenky souvisí s moderní operační metodou XLIF, kterou začali olomoučtí neurochirurgové používat při operacích bederní páteře v roce 2009 jako první v republice. Náhradu meziobratlové bederní ploténky provádějí pomocí bočního přístupu k páteři, který umožňuje vyhnout se orgánům v břišní dutině i velkým cévám, a to bez velké chirurgické rány. K příslušné meziobratlové části se chirurgové dostávají pomocí speciálních nástrojů, které ochrání okolní tkáně. Kožní řez přitom nepřesahuje délku pěti až šesti centimetrů.

„Boční přístup, vedený mimo dutinu břišní, umožní postupné odhrnutí jednotlivých svalových vrstev až k páteři. Pracujeme přitom v hloubce 15 až 20 centimetrů uvnitř těla v úzkém tubusu. Následuje odstranění ploténky a zavedení implantátu,“ objasnil lékař.

Úleva od bolesti hned po operaci

Operace náhrady na jedné ploténce trvá přibližně hodinu a čtvrt. Chirurgický zákrok pomáhá především pacientům s diagnózou diskopatie – onemocnění meziobratlových plotének, které s přibývajícím věkem degenerují a následkem toho dochází k nestabilitě páteře. Nemocní ji pociťují zejména jako intenzivní bolest zad, která někdy vystřeluje až do dolních končetin.

„Nejde o výhřez ploténky, ale o její stárnutí, které začíná už kolem 20. roku života. Člověk to může zvládat bez problémů, u některých lidí ale degenerace není dobře tolerována a ploténka se stane zdrojem bolesti,“ vysvětlil Lumír Hrabálek. Právě analgetický efekt by měl pacient pocítit hned po operačním výkonu. „Úleva od bolesti by měla být téměř okamžitá a s novým implantátem výraznější. Předpokládám, že také definitivní přihojení bude spolehlivější než dosud. Zavedení implantátu bude zároveň jednodušší a šetrnější,“ potvrdil Lumír Hrabálek.

Spolupráce s čínskými partnery

Vhodného partnera, schopného zhostit se náročného a unikátního projektu, našla olomoucká Neurochirurgická klinika ve spolupráci s českou firmou BoneCare s.r.o. až v Číně. Firma Beijing Fule Science & Technology Development Co., Ltd, která patří k největším výrobcům páteřních implantátů v Číně, realizovala návrh během necelých dvou let.

„Zárukou jsou pro nás zkušenosti, které evropská i česká pracoviště s páteřní chirurgií mají. Věříme, že realizace nového typu implantátu je pilotním projektem, na který naváže další prospěšná spolupráce,“ uvedla zástupkyně čínské firmy Trish Cuixia při nedávné návštěvě čínské delegace na olomoucké klinice.

tisková zpráva Univerzity Palackého v Olomouci

Genetické vzorky zvířat z muzeí rozkryly některé evoluční záhady afrických savců

Moderní technologie oživují informace skryté v historických exponátech. Vědci z Ústavu biologie obratlovců AV ČR …

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *