Sciencemag.cz
Doporučujeme
Glioblastom je nejčastější a nejagresivnější zhoubný nádor mozku, který má současně i velmi špatnou prognózu. Většina pacientů přežívá jen 12 až 15 měsíců od diagnózy. Také to je jeden z důvodů, proč se výzkumem tohoto typu nádorů vědci intenzivně zabývají. S významným objevem, který otevírá dveře k novým možnostem léčby, přišla vědecká skupina z Národního ústavu pro výzkum rakoviny pracující v Laboratoři biologie nádorové buňky Ústavu biochemie a experimentální onkologie 1. LF UK.
V České republice je ročně diagnostikováno okolo 350 případů glioblastomu, obávaného mozkového nádoru, jehož léčba je velmi obtížná. Hlavním důvodem je, že nádorové buňky rychle prorůstají všemi směry do okolní zdravé mozkové tkáně a kvůli tomu není možné glioblastom úplně chirurgicky odstranit. Také je u něj velmi častá recidiva.
Vědci z Národního ústavu pro výzkum rakoviny pracující v Laboratoři biologie nádorové buňky Ústavu biochemie a experimentální onkologie 1. LF UK nyní učinili významné zjištění, které by mohlo v budoucnu přispět k novým možnostem léčby glioblastomu. Jejich práci otiskl prestižní mezinárodní odborný časopis Brain Pathology.
„Zaměřili jsme se na výzkum prostředí, jež nádorové buňky v mozku využívají ke svému šíření do okolí. Nachází se podél cév a je složeno z různých typů buněk i nebuněčných složek vytvářejících jakousi podpůrnou síť nazývanou extracelulární matrix. Dvě bílkoviny, které jsou v ní obsažené, hrají při šíření glioblastomu klíčovou roli – kolagen I vytváří pevné prostředí, po kterém se nádorové buňky snadno pohybují, fibronektin zase podporuje vznik agresivnějších nádorových buněk,“ uvedl první autor studie Mgr. Petr Výmola.
Dosud se však nevědělo, které buňky v okolí glioblastomu kolagen I a fibronektin vyrábějí. Český tým nyní odhalil, že za produkci těchto bílkovin jsou zodpovědné buňky podobné pericytům – specializovaným buňkám nacházejícím se kolem malých cév, které se podílejí např. na regulaci průtoku krve, stabilizaci cévních stěn a udržování tzv. hematoencefalické bariéry, jež chrání mozek před průnikem škodlivých látek. Kolagen I a fibronektin významně produkují ty buňky podobné pericytům, které na svém povrchu nesou speciální bílkovinu, tzv. fibroblastový aktivační protein. Tento objev otevírá dveře k novým možnostem léčby, která by cíleným zásahem konkrétních buněk produkci kolagenu I a fibronektinu omezila, a tím zpomalila šíření glioblastomu do okolí, takže by bylo snazší jej chirurgicky zcela odstranit.
Problematikou léčby glioblastomu se vědci z Národního ústavu pro výzkum rakoviny úspěšně zabývají již několik let. V loňském roce pracovali společně s experty ze Stanfordské univerzity na vývoji molekulárních sond pro lepší vizualizaci buněk glioblastomů. Tyto sondy se aktivují v přítomnosti specifických enzymů v nádorovém mikroprostředí a začnou světélkovat, což vytváří výrazný kontrast mezi nádorovou a zdravou tkání. Tato technologie umožní neurochirurgům přesnější odstranění nádorů s minimálním poškozením zdravé tkáně. Výsledky tohoto výzkumu byly publikovány v březnu 2024 v časopise Journal of Neurosurgery.
