Sciencemag.cz
Doporučujeme
Bylo objeveno nové nejtěžší (známé) jádro fungující jako emitor protonů. Protonový rozpad je exotický typ radioaktivity. Dochází k němu u jader s velkým přebytkem protonů a v určitých dalších speciálních případech (excitované stavy jader apod.). Nicméně – nový „nejtěžší protonový zářič“ byl popsán až po skoro 30 letech od předcházejícího rekordu, i to ukazuje, že jde o jevy dost výjimečné.
Úspěchu dosáhla Henna Kokkonen z finské University of Jyväskylä a její kolegové z mezinárodního týmu. Nové jádro je zatím nejlehčím známým izotopem astatu 188At, který se skládá z 85 protonů a 103 neutronů (poznámka: u tohoto počtu protonů už bývá prostě neutronů normálně „ještě o víc víc“; ostatně jde právě o nejlehčí známý izotop astatu). Studium exotických jader tohoto typu je vzhledem k jejich krátké době života a naopak pomalé výrobě velmi náročné, takže je zapotřebí přesných technik.
„Jádro vzniklo při fúzní reakci ozařováním terče z přírodního stříbra svazkem iontů stroncia 84Sr,“ uvádí spoluautor studie Kalle Auranen (rovněž University of Jyväskylä).
Kromě experimentálních výsledků studie rozšířila teoretický model pro interpretaci naměřených dat. Podle tohoto modelu lze jádro příslušného izotopu astatu popsat jako nikoliv přesně kulovité – má spíš tvar melounu. „Vlastnosti jádra naznačují trend změny vazebné energie valenčního protonu,“ říká dále průvodní tisková zpráva. „To lze pravděpodobně vysvětlit interakcí, která nemá u těžkých jader obdoby.“
Henna Kokkonen et al, New proton emitter 188At implies an interaction unprecedented in heavy nuclei, Nature Communications (2025). DOI: 10.1038/s41467-025-60259-6
Zdroj: University of Jyväskylä / Phys.org
Poznámka PH: „Protonový rozpad“ nemá nic společného s hypotetickou nestabilitou protonu, „rozpadem protonu“ v kosmologickém časovém měřítku. Zde se s protonem jako takovým nestane nic, je jen vyzářen pryč, rozpadá se atomové jádro. Triviální poznámka, to jen pro případné další dohledávání.
