Nedávný experiment určil objem protonu, respektive poloměr jeho hmotnosti, Přesněji řečeno té části hmotnosti, za kterou je odpovědná silná interakce. Pokus byl proveden na urychlovači v Thomas Jefferson National Accelerator Facility (spadá pod Ministerstvo energetiky USA), ale na výzkumu se podíleli vědci z celé řady institucí. Celková hmotnost protonu není …
více »Neutrina umožňují zkoumat strukturu protonu
Vědci z mezinárodní spolupráce MINERvA použili ve Fermilabu svazek neutrin ke zkoumání struktury protonu. Vzniká tak nová technika umožňující nahlédnout do atomového jádra. Jak uvádí první autor článku Tejin Cai (York University, dříve University of Rochester), výsledkem by mohly být nové informace jak o velikosti, tak i o tvaru protonu. …
více »Nové měření polarizovatelnosti protonu vyvolává nejistotu
Co při dřívějších měřeních vypadalo jako náhodný šum, se nyní potvrdilo. Anomálie zjištěná při novém a přesnějším měření protonu vyvolává otázky o tom, co za ní vlastně stojí. Uniká nám z hlediska struktury protonu něco podstatného? Na zařízeních v Thomas Jefferson National Accelerator Facility (spadá pod americké ministerstvo energetiky) se …
více »Temný rozpad atomových jader nenašli, zjistili a potvrdili ale jinou podivnost
Jádro atomu obsahující přebytek neutronů může kupodivu zvýšit svou stabilitu tím, že se zbaví protonu. Wolfgang Mittig a Yassid Ayyad z Michigan State University se před třemi lety zaměřili na tzv. temný rozpad. Jedná se o hypotetický proces, který by mohl vysvětlovat temnou hmotu: určitá nestabilní atomová jádra by se …
více »Za kolik antihmoty může běžná hmota? Zbývá něco na temnou?
Vědecká skupina kolem experimentu LHCb v CERNu představila analýzy srážek částic na Velkém hadronovém urychlovači (LHC). Tyto výsledky mohou pomoci určit, zda antihmota pozorovaná ve vesmíru pochází z temné hmoty. Různá měření prováděná ve vesmíru, jako je Alpha Magnetic Spectrometer na Mezinárodní vesmírné stanici, stanovila podíl antiprotonů ve vysokoenergetických částicích …
více »Neutrony tvoří na povrchu atomového jádra slupku
Alespoň taková struktura zřejmě vzniká tam, kde jádra obsahují více neutronů než protonů. Nová vysoce přesná měření neutronové slupky v izotopu vápníku 48 („dvojitě magický“ vápník, jak počtem neutronů – 28 –, tak i celkovým počtem nukleonů) mohou pomoci objasnit interakce mezi protonem a neutronem uvnitř jádra. Tyto výsledky se …
více »Podivné asymetrie: Antikvarky v protonu fungují jinak
Proton je složen ze 2 kvarků u a jednoho kvarku d, kde by se v něm vzaly antikvarky? A co vůbec znamená, když v souvislosti s kvarky či antikvarky mluvíme o asymetrii? Vědci z Argonne National Laboratory popisují proton nepříliš obvyklým způsobem. Jeho základem jsou podle nich opravdu tři „hlavní“ …
více »Proton se zmenšil – z 0,88 na 0,831 fm
Rozdíl je titěrný, ovšem relativně změna zase tak malá není, nějakých 5 %. Má jít o dosud nejpřesnější stanovení velikosti protonu, přičemž celý projekt probíhal už od roku 2012. Nové výsledky byly získány na urychlovači Thomas Jefferson National Accelerator Facility a jsou založeny na v principu stejné metodě měření jako …
více »Obří tlaky uvnitř protonu potvrzeny
Na MITu vypočítali tlak panující uvnitř protonu. Nové výsledky potvrzují, že hmota je zde nahuštěna více než v neutronové hvězdě. Silná interakce drží v protonu (a neutronu) pohromadě kvarky, výsledkem je obří tlak uvnitř protonu a menší na okrajích – vnitřní tlak přitom nečekaně směřuje ven, vnější dovnitř, jako kdyby …
více »Experiment na srážeči protonů s antiprotony v CERN UA-2
Paměti kosmika: Láska k antiprotonům a objev top kvarku. Carlo Rubbia na experimentu NA-4 působil od jeho začátku až do roku 1983, kdy se stal mluvčím jednoho ze dvou experimentů, UA-1, které probíhaly na nově vybudovaném srážeči protonů s antiprotony v CERN SuperProtonSynchrotronu. Spolu s jeho hlavním tvůrcem Simonem van …
více »