Sciencemag.cz
Doporučujeme
Jak je pravděpodobné, že naše elektrické systémy zasáhne obdoba známé obří sluneční bouře z roku 1859, tzv. Carringtonovy události? Studie z roku 2012 vedla k závěru, že ke katastrofě může dojít s pravděpodobností až 12 % na každé desetiletí (zdroj: PHILLIPS, Dr. Tony. Near Miss: The Solar Superstorm of July 2012. NASA). Pojišťovna Lloyds zase nechala provést studii, která odhadla možné škody až na 2,5 bilionu (trillion) dolarů, a to pouze pro americkou ekonomiku. V roce 1859 byl jedinou zasaženou infrastrukturou telegrafní systém, dnes by se narušilo fungování prakticky všeho. Navíc jde o události nepředvídatelné, tj. na reakci by bylo málo času.
Na druhé straně, měření zemské magnetosféry se systematicky provádí od roku 1957 a zatím jsme měli štěstí. Možná to ale bylo spíš to, co by se dle statistiky dalo očekávat. Vědci z Universitat Autònoma de Barcelona (UAB), Mathematics Research Centre (CRM) a Barcelona Graduate School of Mathematics publikovali nyní nové odhady v Scientific Reports. Uvádějí, že z jejich přesnějšího matematického modelu vychází pravděpodobnost události mezi 0,46 a 1,88 % za desetiletí; to samozřejmě není zanedbatelné, nicméně střední hodnota je více než desetkrát nižší než předchozí odhad.
Poruchy v zemské magnetosféře se měří pomocí tzv. indexu Dst v jednotkách nanotesla. Běžné kolísání se pohybuje okolo -20 až +20 nT a vyvolává mj. populární polární záři. DsT index spojený se sluneční bouří Carringtonovy události se odhaduje na -850 nT.
Zatím největší škody způsobila sluneční bouře v roce 1989, kdy vedla k havárii elektrorozvodné sítě v kanadském Quebecu.
David Moriña et al. Probability estimation of a Carrington-like geomagnetic storm, Scientific Reports (2019). DOI: 10.1038/s41598-019-38918-8
Zdroj: Phys.org a další
