Archiv článků: magnetismus

Fluktuující magnetické momenty by mohly být základem pro nové magnetické stavy nebo vysokoteplotní supravodivost. Fyzici z Masarykovy univerzity pozorovali proměnlivé chování magnetických momentů, které předpověděla teorie ze 60. let 20. století. Přispěli tak do vášnivé odborné diskuze v oblasti fyziky kondenzovaných látek. Své pozorování provedli na vzorcích materiálu, které si …

Ve velmi zvláštních stavech hmoty se elektrony mohou štěpit na zlomky a ty pak mají i podobně „zlomkovité“ elektrické náboje. Tento jev je mimořádně vzácný, a pokud se jej podaří usměrnit a ovládat, mohl by příslušný exotický elektrický stav pomoci při konstrukci kvantových počítačů odolných proti poruchám. Tzv. frakční kvantový …

Vědci z japonského centra RIKEN a jejich kolegové použili teplo a magnetické pole k vytvoření transformací mezi spinovými texturami. Tímto způsobem dokázali přepínat mezi různými typy magnetických vírů (skyrmiony a antiskyrmiony) v monokrystalu. Důležité je, že efektu se podařilo dosáhnout při pokojové teplotě. Výsledky experimentu by se mohly uplatnit vývoji …

Projekt MoEDAL na Velkém hadronovém urychlovači (LHC) při hledání magnetických monopólů neuspěl. Existence částic, které mají magnetický náboj a jsou předpovězeny několika teoriemi rozšiřujícími Standardní model částicové fyziky, se neprokázala. Vědci ale výsledky nepokládají za neúspěch. Závěry mají výrazně „zúžit prostor“ (tj. vyloučit některé parametry), v němž by se magnetické …

Pohlcování světla u altermagnetu, tedy navenek nemagnetického materiálu, poprvé pozorovali a popsali vědci z Masarykovy univerzity, Akademie věd ČR, Metropolitní univerzity v Ósace a Nottinghamské univerzity. Článek o průlomovém experimentu publikovali v časopise Physical Review Letters. Vezmete altermagnet, dáte ho pod rentgen, měníte polarizační filtr a pozorujete, jak materiál pohlcuje …

Supravodivosti alespoň nějak rozumíme v případě „konvenčních“ supravodičů. To, jak fungují nekonvenční supravodiče, naproti tomu moc známo není. Jedním z těchto materiálů je i UTe2. Tým z Helmholtz Association of German Research Centres (HZDR) spolu s kolegy z CEA, japonské univerzity Tohoku a Institutu Maxe Plancka pro chemickou fyziku pevných …

Na japonském National Institute for Materials Science (NIMS) se podařilo přímo pozorovat anizotropní magnetický Thomsonův jev, při kterém se pohlcování/uvolňování tepla úměrné aplikovanému rozdílu teplot a elektrickému proudu (tj. samotný Thomsonův jev) mění anizotropně v závislosti na směru magnetizace v magnetických materiálech. Thomsonův jev je již dlouho znám jako jeden …

Existence Weylových polokovů byla předpovězena v roce 2010. Mají patřit do třídy topologických materiálů, které za své jedinečné chování vděčí spíše geometrickým/topologickým vlastnostem než konkrétnímu chemickému složení. Weylovy polokovy se vyznačují tím, že jejich elektrony se díky přítomnosti uzlů ve struktuře elektronových pásů chovají, jako by byly měly efektivně nulovou …

Mezinárodnímu týmu vědců vedenému českými fyziky se poprvé podařilo vyvinout unikátní magnetický nanografen. Zkombinovali přitom dva koncepty vzniku magnetismu a jako první dokázali detekovat jejich magnetický signál pomocí pokročilé rastrovací mikroskopie a kvantově mechanických výpočtů. Grafenové nanočástice mají potenciál pro využití k uchování a zpracování informací v kvantové informatice. Článek …

Nedávno předpovězené altermagnety kombinují přednosti feromagnetů a antiferomagnetů, které byly považovány za principiálně neslučitelné. Mezinárodní tým vědců boří v článku publikovaném v časopise Nature tradiční představu o dělení magnetismu na dvě větve – několik tisíciletí známou feromagnetickou a antiferomagnetickou, objevenou přibližně před sto lety. Výzkumníkům se nyní podařilo experimentálně prokázat …