Ozařování rostlin – technologie, která má v ČR tradici

Radioaktivita může mít mnoho využití mimo běžně známé disciplíny, jako je energetika a lékařství. Klíčovou roli hraje také v oblasti potravinářství. V budoucnu by mohlo ozařování rostlin vymýtit hladomor po celém světě. Plodiny, které jsou jen minimálně ozářené, jsou totiž mnohem odolnější. Jedním z průkopníků genetických modifikací byl i Čech Josef Bouma.

Plodiny geneticky upravené malou dávkou ionizujícího záření již nyní sytí stovky milionů hladových krků po celém světě. Šlechtitelská technika známá od roku 1920 pomáhá vytvořit rostliny s větším výnosem, odolnější proti škůdcům a také proti klimatickým výkyvům. Zejména poslední jmenovaná deviza se kvůli globálnímu oteplování, které způsobuje extrémní klimatické jevy, stává čím dál důležitější.

Postupné oteplování planety se negativně podepisuje na tradičním cyklu sklizní, ačkoliv se v různých zemích projevuje velmi odlišně. Například na Mauriciu přichází deštivá sezóna dříve a srážky jsou mnohem prudší než v minulosti, což způsobuje pokles výnosů z rajčatových plantáží. V Pákistánu naopak delší období sucha a teplejší klima nahrává škůdcům tradičního bavlníku. Prosolená půda některých jihoamerických států zase brání širšímu využití merlíku čilského (quinoa), tradiční obiloviny s vysokým podílem bílkovin, která snižuje podvýživu dětí z horských oblastí. Využití ionizujícího záření pomohlo u všech jmenovaných plodin vyšlechtit odolnější varianty s vyšším výnosem. Šlechtění plodin tímto způsobem podporuje řadou programů i Mezinárodní agentura pro jadernou energii (MAAE).

České pivo díky radiaci

V roce 1965 vznikl v tehdejším Československu Diamant, předchůdce dnešních odrůd sladovnického ječmene. Josef Bouma ze šlechtitelské stanice v Branišovicích ho vytvořil tak, že položil obilky ječmene pod zubařský rentgen. Diamant měl větší výnosy, kratší stébla a na poli méně lehal. České pivovarnictví s trochou nadsázky vděčí za své úspěchy právě ionizujícímu záření. Diamant a další odrůda s příhodným názvem Golden Promise jsou předchůdci ječmene, který dnes využívají skotští výrobci světoznámé whisky. Právě nástupci těchto odrůd přispívají k vyšším ziskům skotských farmářů.

Ionizujícím zářením upravené odrůdy hospodářských plodin slaví úspěchy především v zemích s extrémními podmínkami, které často bojují s nasycením vlastní populace (namátkou třeba Peru, Egypt, Indie, Ghana, Keňa, Turecko). Velmocí je v tomto ohledu Čína, která využívá více než 638 zářením modifikovaných variací celkem 42 rostlinných druhů. Ty se pěstují na celkem devíti milionech hektarů zemědělské půdy a nárůst produkce ročně generuje zisk 420 milionů dolarů. Setkáme se s nimi ale i ve vyspělých zemích. Například v USA tvoří speciální červená odrůda grapefruitu Rio Star celkem 75 % z celého trhu s grapefruity.

Co ozařování předcházelo?

Samo zemědělství vzniklo před tisíci lety tak, že člověk začal pěstovat rostliny, které nejvíce vyhovovaly jeho potřebám, a využíval náhodných změn v dědičných vlastnostech rostlin – tedy mutací. Gregor Mendel pak přišel se zjištěním, že v potomstvu se projevují vlastnosti rodičů. Od toho byl již jen malý krůček k cílenému upravování vlastností rostlin s cílem zajistit jejich větší odolnost proti teplotním podmínkám, suchu ale i proti škůdcům. Úprava plodin pomocí ionizujícího záření je jen jednou z metod šlechtění. V 90. letech 20. století se rozšířila tzv. genetická modifikace, kdy se do genomu rostlin cíleně vpravovaly speciální geny. V současnosti se pěstují geneticky modifikované plodiny v Africe, Americe, Asii i Evropě a jejich odolnost a větší výnosnost výrazně napomáhají v boji s hladomorem po celém světě.

tisková zpráva České nukleární společnosti

Objevena první obří planeta u bílého trpaslíka

Vypařování atmosféry exoplanety podobné Neptunu. Vědcům se pomocí dalekohledu ESO/VLT podařilo nalézt důkazy přítomnosti velké …

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close