Sciencemag.cz
Doporučujeme
Maďaři jako sjednotitelé Čech a moravský původ uherské šlechty? Co dnes víme o pádu Velké Moravy? Řada zajímavostí ze sborníku příspěvků popisujících konec Velkomoravské říše.
V knize (viz níže) uvádí, že po příchodu Maďarů se situace Velké Moravy stala beznadějnou. Ostatně k samotnému zániku došlo velmi rychle. Mojmír II. požádal asi v roce 899 papeže o obnovu arcidiecézie a jmenování nových biskupů/arcibiskupa. V roce 903/904 řešila východofranská říše celní tarify a další podmínky obchodu s Velkou Moravou. Konsolidace (i když stejně v podstatně menším měřítku, od stát už předtím odpadly i sousední Čechy) to byla ale jen zcela zdánlivá.
V roce 907 bylo východofranské vojsko drtivě Maďary poraženo u Bratislavy. Nejen Panonie, ale de facto i území dnešního Rakouska bylo ztraceno, hranice se posunula víceméně tam, kde byla před válkou Karla Velikého s Avary. Co je důležité, Bratislava přitom ležela na území Velké Moravy, spíše v její centrální oblasti. V bitvě už přitom Moravané nejsou vůbec zmiňovány, stát už nejspíš vůbec neexistoval.
Co se týče samotného zániku, i když roli sehrála asi řada věcí (občanská válka po Svatoplukově smrti? Narušení obchodních tras po příchodu Maďarů do Karpatské kotliny), rozhodující byl prostě vojenský útok. Je možné, že nejprve Maďaři ovládli Nitransko (snad zde byla i ochotna místní nobility s nimi kooperovat, Pribinovo Nitransku muselo být nejprve k Moravě připojeno). Mikulčice byly přímo zničeny, k destrukcím došlo i v Pohansku atd.
Co se týče dalších osudů vládnoucí dynastie. Pro tvrzení o nějakém příbuzenství mezi Mojmírovci a Přemyslovci chybějí důkazy. Jména jako Rastislav jsou ale později zmiňována ve Východní marce, mohlo jít o nějaké příbuzné vládců Velké Moravy, možná uprchlíky.
Na osudech velkomoravské (přímo moravské i slovenské/nitranské) nobility je ovšem zajímavá ještě další věc. Na Moravě i po pádu v nějaké podobě přetrvala církevní organizace. Po porážce Maďarů na řece Lechu byli zajatí maďarští vůdci pobiti. Uherští králové při christianizaci a vzniku státu odpor zbylých mocných rodů proti křesťanství a centralizaci moci zřejmě zlomili s pomocí nobility, která už byla křesťanská – tedy velmožů z Nitranska, částečně možná i z jižní Moravy. Lze tedy někoho pozlobit třeba tvrzením, že uherská šlechta byla (do jaké míry?) moravsko-slovenského původu.
A naopak je tu zase možná velmi významná role Maďarů při vzniku českého státu. Těžko říci, kdy a jak vlastně Přemyslovci získali vládu nad celými Čechami (poznámka PH: takovým těm mapám, které ukazují rozdělení Čech mezi různé kmeny, se už dnes moc nevěří). Za Václava (sv.) a Boleslava I., možná už i dříve, Maďaři ale často vystupovali jako spojenci českých knížat. Není pravda, že Maďaři vyvrátili Velkou Moravu, ale do Čech už jejich expanze nezasáhla. Naopak maďarských nálezů z Čech je ještě více než z Moravy, a jde i o šipky dokládající přímo bojové události. Maďaři ovšem zřejmě pomáhali pacifikaci severozápadních a jižních Čech, možná pro Přemyslovce dokonce dobyli mocnou Starou Kouřim (zde zase viz legenda o konfliktu sv. Václava a kouřimského knížete). Maďaři také ve spolupráci s Čechy několikrát vpadli do Saska (někdy za přímé české účasti, jindy jim bylo pouze povoleno zemí projít).
Ostatně – když Bolesval I. naopak přešel na císařskou stranu a pomohl Maďary porazit na Lechu, český kontingent byl podle všeho z hlavního vojska vyčleněn, možná Jindřich I. Čechům jako bývalým maďarským spojencům příliš nedůvěřoval.
Takže. Jízlivě lze někdy říci, že český stát nejen vznikl nejen jako firma pro obchod s otroky (Český stát vznikl jako otrokářská velmoc?), ale i jako jako výsledek toho, že Přemyslovci si k pacifikaci země najali Maďary (to by jistě potěšilo třeba takového sapéra Vodičku ze Švejka).
Když už tedy, tak ještě něco na adresu samotné Velké Moravy. Dle knihy níže nešlo v podstatě o samostatný stát, východofranská říše ji vnímala jako podřízený útvar a i když s ní velkomoravští vládci neustále bojovali, vždy i přes různá vítězství uzavírali mír, kde podřízené postavení připouštěli. Navíc existují i teorie, že Velká Morava spíše připomínala stepní/polokočovnické říše východní Evropy než stát středoevropského typu (viz Velká Morava vs. Přemyslovské Čechy).
Zajímavá je minimálně ještě jedna otázka. Proč se situace Velké Moravy pokládala z vojenského hlediska za beznadějnou? Jinak – proč byli Maďaři tehdy neporazitelní, když Karel Veliký předtím dokázal zničit říši Avarů. Z jakých důvodů pak byli Maďaři přece jen poraženi?
Jak se lišila vojenská taktika (výzbroj apod.) Avarů a Maďarů? (Částečná odpověď: U Avarů hrála podle všeho mnohem větší roli těžká jízda. Avaři také často bojovali nikoliv samostatně, ale hnali do boje jako první podřízenou slovanskou pěchotu.) A jak se odlišovali později Mongolové?
Zdroj: Jiří Macháček, Martin Wihoda (editoři): Pád Velké Moravy, Nakladatelství Lidové noviny 2016 a další
Poznámka PH: Pro lidi, kteří literaturu na toto téma nesledují systematicky, by se hodilo, aby se v knize více uvádělo, co je mainstreamová představa, a co spíše vlastní, ostatními specialisty nesdílený názor autorů jednotlivých příspěvků, co je pohled „tradiční“, co „nový“ apod.
