Zvířata používají nástroje z řady důvodů. Vrány nebo šimpanzi se klacíkem dostanou k jídlu, šimpanzi hážou občas kamením po nepříteli, mořská vydra pomocí kamene stoluje, orangutan si z listí vyrábí jakési klobouky a chobotnice užívá skořápky kokosů jako pancíř. Papoušek kakadu palmový Probosciger aterrimus pak nejen zpívá, ale pomocí svých nástrojů také bubnuje – kusem dřeva chyceným v drápu tluče do stromu. Toto chování bylo zaznamenáno v severní Austrálii.
Zajímavé je, že hudba produkovaná papoušky má prý stejné charakteristiky jako lidská, tj. sekvence mají určitou pravidelnost, rytmus a na tomto základě lze s nenáhodnou pravděpodobností úspěchu odhadnout, jaký bude další zvuk v sekvenci. Takové výsledky alespoň dala analýza 131 bubnových skladeb 18 ptáků. Přitom každý z ptáků produkoval jiné melodie konzistentně, tj. dali se takto i poznat od sebe. Tak alespoň praví studie publikovaná ve Science Advances
Zdroj: ScienceAAAS
Science Advances 28 Jun 2017: Vol. 3, no. 6, e1602399 DOI: 10.1126/sciadv.1602399
Poznámky PH:
Hudební nástroje nepoužívají ani šimpanzi (respektive – bubnují do něčeho, nikoliv něčím), i když v zajetí by se to jistě naučili (?).
Nespadají do podobné kategorie i pískací hračky psů? Není však známo, že by z nich produkovali melodie, alespoň sami o sobě ne (souvisejí s tím nějak třeba populární videa se psy hrajícími na piano?).