Sciencemag.cz
Doporučujeme
Nové grafenové elektrody se dají implantovat do mozku jedna radost. Vědci z University of California v San Diegu zjistili, že nanočástice platiny snižují odpor (impedanci) grafenu až 100krát, a přitom skoro nemění průhlednost materiálu.
Vědci díky tomu dokázali přesně zaznamenávat mozkovou aktivitu transgenních myší jak na větší ploše, tak i na úrovni jednotlivých neuronů (současná technika by měla umožnit vytvářet elektrody řádově o velikosti mozkových buněk). Grafenové elektrody by se tak mohly stát základem zobrazovacích technik mozku příští generace. Kombinace „makro“ (EEG apod.) a „mikro“ informace umožňuje třeba podrobněji analyzovat, jaké neurony svou aktivitou odpovídají různým procesům.
Vysoký odpor znamená, že v signálu roste podíl šumu. Impedanci lze snižovat různými technikami, jenže materiál přitom až dosud přestával být průhledný. Průhlednost je důležitá, protože pak lze současně i vizuálně sledovat neurony pod elektrodami; při použití platiny se průhlednost elektrody sníží jen v řádu desítek procent. Grafenové elektrody jsou navíc proti těm dnes používaným kovovým tenčí a pružnější.
Platinu si výzkumníci vybrali proto, že se v elektrodách již běžně používá a navíc je biokompatibilní a snadno lze s grafenem spojit. Třeba by podobný efekt mohl nicméně mít i jiný materiál (a např. být levnější, stříbro, měď…?).
Zdroj: Phys.org
Yichen Lu et al, Ultralow Impedance Graphene Microelectrodes with High Optical Transparency for Simultaneous Deep Two-Photon Imaging in Transgenic Mice, Advanced Functional Materials (2018). DOI: 10.1002/adfm.201800002
Poznámka: Konkrétně se mj. sledovala aktivita vápenatých iontů v mozku transgenních myší. Shrnutí na Phys.org neuvádí, proč by k tomu nestačily myši obyčejné. Prostě proto, že příslušné laboratorní myši transgenní jsou snáze k dispozici?
