Credit: (c) NASA/JPL-Caltech/DSS
Credit: (c) NASA/JPL-Caltech/DSS

Podívat se lze i za černou díru

Za černou dírou není vidět nic, protože procházející světlo samozřejmě pohltí. Jenže objekty s gravitací současně deformují časoprostor, ty s velkou gravitací o to víc. V důsledku těchto fyzikálních zákonů se tak lze podívat i za černou díru.

Astrofyzik Dan Wilkins ze Stanfordovy univerzity si při sledování rentgenového záření, které do vesmíru vrhá supermasivní černá díra v centru galaxie vzdálené 800 milionů světelných let, všiml zajímavého vzoru. Pozoroval sérii jasných záblesků rentgenového záření, přičemž dalekohledy poté zaznamenaly záblesky rentgenového záření, které byly slabší a měly jinou vlnovou délku než ty původní.
Podle teorie tyto zářivé ozvěny odpovídaly rentgenovému záření odraženému zpoza černé díry.
„Jakékoli světlo, které do černé díry vstoupí, z ní nevychází, takže bychom neměli být schopni vidět nic, co je za černou dírou,“ uvedl Wilkins, který je vědeckým pracovníkem Kavliho institutu pro astrofyziku částic a kosmologii na Stanfordu a Národní laboratoře urychlovačů SLAC. „Jenže černá díra deformuje okolní prostor, ohýbá světlo i magnetické pole kolem sebe.“

Příslušná studie publikovaná v Nature má být prvním přímým pozorováním světla zpoza černé díry. Přesně tak to předpokládá obecná relativita, ale k potvrzení došlo až nyní.
Co se týče podrobnější popisu celého jevu: Materiál padající do supermasivní černé díry vytváří nejjasnější souvislé zdroje záření (rentgenového) ve vesmíru a při tom kolem černé díry vzniká rovněž korona. Plyn padající do černé díry se zahřeje na miliony stupňů. Při této teplotě se elektrony oddělují od atomů a vytvářejí zmagnetizované plazma. Magnetické pole, zachycené silnou rotací černé díry, se vyklene tak vysoko nad černou díru, otáčí se kolem ní a nakonec se úplně rozpadne – analogicky v menším měřítku funguje třeba korona kolem Slunce. Výsledkem působení/změn magnetického pole mají být elektrony s vysokou energií, které pak vytvářejí rentgenové záření.
D. Wilkins při studiu těchto záblesků odhalil řadu menších záblesků. Podle studie se jedná o stejné rentgenové záblesky, ale odražené od zadní části disku, v tomto smyslu jde tedy o první pohled na odvrácenou stranu černé díry.

Light bending and X-ray echoes from behind a supermassive black hole, Nature (2021). DOI: 10.1038/s41586-021-03667-0, www.nature.com/articles/s41586-021-03667-0
Zdroj: Phys.org

Sojka reaguje na kouzelnické triky, urazí se nebo i naštve

Vědci z University of Cambridge zkoumali, jak sojky (sojka obecná/euroasijská, Garrulus glandarius) reaguje na to, …

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close